Obec Razová se nachází 9 kilometrů jihovýchodně od města Bruntálu, v nadmořské výšce 500 až 650 metrů nad mořem, v blízkosti přehrady Slezská Harta.
Na katastru 3 188 ha zde žije 522 obyvatel.
První dochované písemné známky o Razové jsou z roku 1288. V době husitských válek a tažení vojsk Matyáše Korvína proti polskému králi Kazimírovi byla patrně obec vypálena a zůstala v troskách. Do roku 1531, kdy došlo k novému osídlení, byla obec nazývána Radsoff. Její název byl podle předpokladů odvozen podle zdejší staré slovanské osady, která dostala své jméno pravděpodobně podle zkratky osobních jmen Radmír, Radomír či Radslav. Po tomto novém osídlení pak byly pro obec používány názvy Rasen, Rase a Rasse.
Jako nově obydlená je obec uváděna k roku 1548, což je doba mohutné kolonizace oblasti německými přistěhovalci.
Do roku 1851 měla Razová statut města se značnou rozlohou půdy, lesů a významným místním průmyslem.
První školní budova zde byla postavena roku 1863 a o sedm let později byl v obci zřízen poštovní úřad. Ve stejném roce byl potvrzen úřední název obce Raase. V roce 1904 zasedli místní školáci do lavic nové školní budovy.
První elektrické lampy se v obci rozzářily roku 1927, kdy byla provedena elektrifikace. Do roku 1928 zde stál pivovar bratří Bitmannů, později jen sladovna, která zanikla o jedenáct let později.
Vzhledem k historicky rozsáhlému katastru obce byla daná oblast charakteristická převážně zemědělskou činností. Výroba či zpracovatelský průmysl, které se v této oblasti rozvíjely, byly s produkty zemědělské výroby úzce spojeny.
Obilí vypěstované na místních polích zpracovávaly v mlýnské výrobky tři mlýny, které byly spojeny s pekárnou, pilou a také se sušárnou brambor. Tyto provozovny zanikly v roce 1946. Ve dvou místních tírnách se zpracovával len, který pak putoval do místní tkalcovny.
Poblíž obce byly dva pískovcové lomy, ve kterých se těžily také sopečné tufity, které se zpracovávaly na dekorační kámen. V návaznosti na těžbu ve vápencových lomech se zde vyrábělo cementové zboží. Do roku 1935 měla obec dokonce vlastní elektrárnu.
Po odsunu Němců roku 1946 se zde přistěhovaly desítky nových rodin z vnitrozemí. V minulosti pracovala většina obyvatel v obci a jejím okolí, dnes je situace zcela odlišná a občané převážně dojíždějí za prací do Bruntálu.
Významnou kulturní památkou v Razové je pozdně renesanční farní kostel svatého Michala s ohradní zdí, který byl vystavěn v letech 1580 až 1590. Po více než 200 letech byl roku 1802 opraven.
Nejznámějším místním rodákem, na kterého jsou obyvatelé obce náležitě hrdi, byl hudební skladatel doktor Eduard Mestenhauser (1838 - 1912).
V obci se nachází v evropském měřítku ojedinělá přírodní památka - takzvané Razovské tufity, jež vznikly aktivitou blízké sopky Velký Roudný, která byla naposledy činná počátkem čtvrtohor. Tato oblast je vyhlášena chráněným územím, není však jediná.
Na území obce se rovněž nachází chráněné ložiskové území stavebního kamene. Unikátní technickou památkou je zdejší vápencový lom a vápencová pec z roku 1912.
V současnosti je v obci mateřská i základní škola. Aktivně se zde rozvíjejí místní spolky a organizace, Český svaz žen, TJ Sokol Razová a také Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Tyto organizace velkou měrou přispívají k rozvoji společenského a sportovního života obce, neboť pořádají řadu akcí nejen pro dospělé, ale také pro rodiny s dětmi.
Společenské akce se většinou uskutečňují v místním kulturním domě, sportovní klání podle charakteru hry na fotbalovém nebo víceúčelovém hřišti.
Nedaleká přehrada Slezská Harta svádí místní, ale i návštěvníky k lenošení na jejich březích, ale nejen to, nabízí i velký prostor ke koupání a možnost vyzkoušet si rozličné vodní sporty. Na své si samozřejmě přijdou i rybáři. Malebné okolí láká v každém ročním okolí k turistickým i odpočinkovým procházkám.
A jedna zajímavost na závěr: vzhledem k charakteru zdejší civilizací téměř nedotčené přírody se v blízkosti obce v roce 1998 natáčel historický velkofilm Johanka z Arku francouzského režiséra Luca Bessona.