CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Neděle 25.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Kroj Valachů v Kozlovicích a okolí [ Lidové oblečení - kroj ]

Uvedeno se souhlasem souboru Valašský Vojvoda z Kozlovic. Děkujeme.

Kroj mužský - modré nebo zelenavé úzké nohavice, lemované po stranách hedvábím byly vtěsnané do vysokých bot se 7 - 8 záhyby (faldy) - podobny slováckým čižmám. Jejich okraj vpředu zdobil černý hedvábný třapec vzadu pod kolenem na nohavicích byl přišit třapec žlutý nebo zelený. Boty měly nízké opatky. Bílá, bavlněná košile se širokými rukávy modře lemovaná na rukávech výšivkou byla doplněná soukennou vestou - brunclékem většinou tmavě modré barvy. Byl pošitý kovovými kulatými knoflíky a premovaný pestře hedvábnou stuhou. Co knoflík - to střapeček. Na brunclík se oblékala kazajka z tmavě modrého nebo zeleného sukna, lemovaná hedvábím, vzadu s naskládanými záhyby (kozí dupky). Na zvláštní slavnost (svatba, pohřeb apod.) se místo kazajky oblékala tmavě zelená župica, bohatě zdobená kovovými knoflíky a lemovaná žlutým hedvábným třepením. Někdy se nosívaly i obyčejné delší pláště, které měly límce 3 až 4x nad sebou úzce složené. Na krk se volně uvazoval červený šátek, nohavice byly přepásány třikrát dokola dlouhým černým páskem se zdobeným kovem (vybíjáním).
Klobouky byly plstěné se širokou střechou a zužujícím se vyšším vrchem, kolem zdobené širokou aksamitovou stuhou se sponou. Sponu nosili pouze svobodní. Toto oblečení je sváteční.
Na všední den a práci nosili muži místo čižem krpce. Ty byly nízké, volné, kožené a každý si je vyráběl sám. Do nich se obouvaly huněné kopyca (něco jako nepletená ponožka). Místo zdobených nohavic se obouvaly huněné bílé, mladí chlapci pouze plátěné. Místo zelené župice (haleny) oblékali bílou, huněnou. Všední košile bývaly také z hrubšího plátna (hrubého nebo pačesného), z tenkého se šily košile pro oblečení sváteční.

Ženský kroj - nejdůležitějším šatem bývaly kasanky a přednice. Kasanky (sukně zadní) na všední den se nosívaly z hrubého plátna (scuchané) sváteční černé - vyleštěné. Ušití této sukně, bohatě řasené, si vyžádalo i 10m plátna. V předu nebyla sešitá, svazovala se šňůrkou nebo páskou. Přednice (zástěry) bývaly modře kvítkované, červené nebo pásované z plátna, později mušelínové. Na všední den se nosily plátěné.
Pod rukávce, modře nebo černě vyšívané, se oblékal rubáč, plátěný spodní šat bez rukávu délky ke kolenům. Někdy se nosilo k němu přišité oplečí pod krkem s mašličkou. Ke svátečnímu kroji patřila červená nebo černá kordulka, hluboko vystřižená, bohatě zdobená prémováním se střepečky vzadu s tajlemi (kozí dupky). Ke všednímu kroji patřil více soukenný černý lajblík s rukávy, lemovaný hedvábnou šňůrkou, vzadu opět s tajlemi. V zimě se nosily kožichy - dubeňáky až po paty, lemované aksamitem. V létě se žena odívala buď bílým lněným obrusem s červeným pasem a zdobeným třapečky, u bohatších široce vyšívaným hedvábím.
Na hlavách svobodná děvčata buď nenosila nic, nebo na vlasy rozčesané na patec a vzadu spletené do lelíku (copku). Do něho vpletená červená mašle s pentlemi vázala bílý šátek z jemného plátna. Vdané ženy nosily vlasy pod šátkem zakryté bílým čepcem (síťkou) se širokým vyšívaným okrajem. Čepec také musely nosit ženy padlé (neprovdané matky). Po cestách našich formanů se zbožím do Lipska začali k nám dovážet šátky ze sametu, tzv. lipské, které se rovněž staly součástí svátečního kroje.

Nejnošenějším obutím pro všední den byly krpce, do nichž se obouvaly punčochy z brunatné ovčí vlny. Byly dvojí, tzv. ubírací - dlouhé se samými záhyby a vytahovačky. Jinak se ve všední den nosily střevíce bez lemování a podpatků. Na svátek brávaly se soukenné červené, fialové, černé nebo šedé uprostřed s mašlí. Později přišly do módy tzv. jančary, častěji kožené s dírkami a lemováním. Podpatky k červeným střevícům - špalík dřeva, obtažený červeným suknem si zhotovovali lidé doma sami.
Takový byl kroj Valachů v Kozlovicích a okolí. Skromný a užitkový z toho, co si lidé sami vypěstovali a dovedli zpracovat. Obuv z vepřové kůže (krpce), oděv ze lnu a ovčí vlny, doma zpracovaný tkalci na plátno a huně. Domácí švadleny kroje šily a vyšívaly. Z těchto pramenů čerpají i členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic.

Sváteční kroj - lendrový
Muž - černé nohavice do vysokých bot, tmavý brunclék na bílé košuli a na ní tmavá zdobená kazajka a klobouk - hucan
Žena - černá růžovaná vlněná sukně s bleděmodrou zástěrou, vespod rubáč, sametový černý lajblík, vyšívaný sametový (lipský) šátek, pod ním vyšívaný čepec - zuberské vyšívání, šněrovací jančary.

Kozlovští ženiši v kroji
Muž - vysoké boty, černé nohavice, košula, černá kazajka s voničkou
Žena - bílé rukávce, vespod rubáč, černá zdobená sametová kordulka, černá leštěná kasanka, tmavě zelená přednice s lémy, květinová korunka na hlavě.

Kroj všední ženský - mladá děvčica
Plátěná kasanka, modrotisková přednice, rubáč, rukávce, kordulka černá, tmavě modrá, červená, pruhované punčochy (vytahovačky), krpce.

Polopracovní oblečení
Bílé, vyšívané rukavce, rubáč, bílý vyšívaný čepec (mřežka), černá leštěná kasanka a přednice, pruhované punčochy, krpce.

Kroj sváteční - vdaná žena
Černá vyleštěná kasanka i přednice, rubáč, lemovaný lajblík, vyšívaný čepec a lipský šátek s výšivkou, jančary.

Kroj sváteční - mladá děvčica
Bílé vyšívané rudávce, vespod rubáč, černá leštěná kasanka a mušelínová zástěra zdobená krajkou.

Sváteční kroj
Rukávce s okružím, rubáč, červená hedvábná zdobená kordulka, tmavě zelená kasanka, zdobená portami, jančary, přes ruku vyšívaná plachta.

Tyto kroje jsou vytvořeny nové podle dochovaných popisů.
Popis vyhotovila Marie Prudká - vedoucí vlastivědného kroužku při OÚ Kozlovice.
Souhlas s jeho zveřejním poskytl 11.7.2005 SLPT Valašský Vojvoda.
Soubor lidových písní a tanců Valašský Vojvoda
ukázky krojů

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 08.12.2005 v 04:11 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY