Historie zámku Hrádek u Nechanic [ Historie (archivní dokument) ]
Zámek Hrádek u Nechanic byl postaven jako reprezentační letní sídlo hraběcího rodu Harrachů v letech 1839 - 1857 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu, významným představitelem jilemnické rodové linie. Jako předloha pro stavbu posloužil nerealizovaný projekt přestavby anglického zámku Crewe Hall v hrabství Cheshire, vypracovaný architektem G. B. Lambem v polovině 17. století. Vedením stavebních prací byl pověřen mladý a talentovaný rakouský architekt Karel Fischer, který plány upravil a navrhl i výzdobu zámeckých interierů. Kromě tohoto vybavení, zhotovovaného místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení celé místnosti. Souběžně se stavbou zámku byla část okolního lesa upravena jako anglický park a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice.
V roce 1945 byl zámek na základě tzv. Benešových dekretů prohlášen státním majetkem, od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti. Zámek byl vyhlášen národní kulturní památkou.
Rod Harrachů, který byl jediným vlastníkem zámku až do roku 1945, patří mezi nejstarší šlechtické rody v Čechách. První zmínky jsou již z roku 1277, kdy tehdejší vladykové z Horach působili ve službách pánů z Rožmberka a vlastnili tvrz Horachy na Kaplicku. V historii tohoto rodu se objevila řada významných politiků, diplomatů, vojáků a církevních hodnostářů, jako byl například Arnošt Vojtěch z Harrachu, který byl v letech 1623 - 1667 arcibiskupem pražským. Z majitelů zámku Hrádku u Nechanic je nejvýznamnější Jan Nepomuk hrabě z Harrachu, staročeský politik, přítel Jana Ladislava Riegra a dlouholetý prezident Společnosti muzea království českého.
Do zámku se vstupuje z čestného nádvoří do vstupní haly, vyzdobené sbírkou zbraní. Následuje Rytířský sál, který je centrálním prostorem zámku. Na stěnách jsou portréty významných předků, členů a příbuzných rodu Harrachů /mj. vpravo od vstupního portálu Arnošt Vojtěch kardinál Harrach, vpravo od portálu do Zlatého sálu Albrecht z Valdštejna, vévoda Frýdlantský, jehož druhou manželkou byla Kateřina Izabela z Harrachu/. Na tento sál navazuje největší a nejkrásnější zámecká místnost - Zlatý sál. Pojmenování je odvozeno od zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii. Kazetový strop pochází údajně ze 16. století. Dominantou místnosti je krb ze sliveneckého mramoru, zhotovený Krännerovou dílnou v Praze podle vzoru ze zámku Crewe Hall. Ve vitrině u vchodového portálu jsou ukázky skla z harrachovských skláren a míšeňského porcelánu. Průchodem vpravo se přes Hernu vchází do Knihovny. Obsahuje celkem 5500 knih a z tohoto množství je více jak polovina v češtině a slovenštině. Nad regály s knihami je umístěn unikátní soubor obrazů. Jedná se o anatomické anomálie, které neznámý malíř namaloval v 18. století.
V minulosti zámek navštívila řada význačných osobností: v r. 1866, v době střetu pruských a rakouských vojsk u Hradce Králové zde byl korunní princ Albert Saský. Z osobností kulturního života zde pobývali Alois Jirásek, Vojta Náprstek, Jan Erazim Vocel, Josef Štolba, malíři Rudolf v. Alt a Antonín Lewy, architekt Koula a další. Dne 11. dubna v roce 2001 zámek navštívil pan prezident Václav Havel.
Nedaleké Nechanice jsou rodištěm významného barokního skladatele Jana Křtitele Vaňhala a prvního ministra financí ČSR Aloise Rašína.
