Český ráj

Granáty, které byly vždycky jen na ozdobu - a jakou! Krakonoš z jedné a Rumcajs z druhé strany, skřítkové, co hlídají poklady v podzemí hory Kozákov a vodníci v Jizeře, i Panna a Baba na hradě Trosky - ti všichni ho střeží: Český ráj! Zahrnuje oblast mezi Jičínem, Sobotkou, Mladou Boleslaví, Mnichovým Hradištěm, Kopaninou, Železným Brodem, Semily a Lomnicí nad Popelkou. Na východě přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničen pásem Jizerských hor a Krkonoš. Jméno dostal již v předminulém století od českých lázeňských hostů v lázních Sedmihorkách, přímo pod slavnou líhní českých horolezců - hruboskalským skalním městem.

Narazíte tady na stopy Valdštejnovy - pokud vás neodvede některá z četných vůní místních specialit: bramboráky nebo kyselo nikde nedokážou tak dobře. Nenechte se svést ani krásou broušených kamenů - nejslavnější českou šperkařskou školu (co byla první v Evropě - i přeneseně, jako styl) najdete v Turnově. Ovšem minulé i předminulé století se polodrahokamy brousily skoro v každé druhé chalupě; a v těch ostatních v zimě všichni navlékali skleněné korále, kterými cestovatelé a misionáři platívali kmenovým náčelníkům i šamanům v Africe, Asii i Latinské Americe.... V tomto romantickém kraji na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s umem řemeslníků. Ovšem i s četnými historickými památkami. O vaši přízeň se perou hrady (Kost, Trosky, Valdštejn, Rotštejn, Frýdštejn, Valečov, Zbirohy, Kozlov, Pařez), zámky (Sychrov, Hrubý Rohozec, Hrubá Skála, Mnichovo Hradiště, Jičín, Humprecht) a lidová architektura (Dlaskův, Kopicův, Bičíkův a Boučkův statek a Vesec u Sobotky). Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými pískovcovými skalními městy (Hruboskalské skalní město, Prachovské, Klokočské, Betlémské, Příhrazské a Borecké skály, Borecké skály, Drábovna a skalní města Kalich a Chléviště u Besedic) se svými rostlinnými a živočišnými společenstvy, byla hlavním motivem pro vyhlášení vůbec první české chráněné krajinné oblasti Český ráj v roce 1955.

Na 260 kilometrů tras umožňuje (i milovníkům velocipédů) důkladně poznat region. Celá oblast nabízí všechny tváře aktivní dovolené s horolezectvím, raftingem, jízdou na koni, ale i léčení či regeneraci v lázních Sedmihorky. S pestrou nabídkou atrakcí (pohádkový les ve Všeni, Jičín - město pohádek, Valečovské slavnosti) a historických reminiscencí (Hrubá Skála a Valdštejn) tady jako mžik uteče i ta nejdelší dovolená. Zato dojmy zůstanou hodně dlouho - prý napořád, když si na závěr necháte zazvonit českou raritu - obrácené zvony v Rovensku pod Troskami.



Víte, že ... ?

Hrad Frýdštejn, či spíše jeho zřícenina, vystupovala ve filmu O princezně Jasněnce a létajícím ševci jako hrad čarodějnic. Hrad leží kousek na sever od Malé Skály, vysoko nad pravým břehem Jizery, a v roce 1425 v něm úspěšně vzdoroval husitům tehdejší majitel Bohuš z Kováně. Cesta od hradu přes Vranov do Malé Skály patří k nejkrásnějším vyhlídkám v zemi vůbec.

Vranov do Drábské světničky - zbytky skalního hradu na pískovcové hraně plošiny Mužského nedaleko Mnichova Hradiště - se dají považovat za vstupní bránu Českého ráje. Místo bylo osídleno již ve 13. století a někdy v první čtvrtině století 15. tady vnikl hrad, na sto metrů vysokých kolmých skalách prakticky nedobytný. Do pískovcových skal bylo vytesáno 30 světniček - zásobáren, skalní bloky byly propojeny dřevěnými mosty a přístupné po kamenných i dřevěných schodech. Jako úkryt sloužily Drábské světničky ještě za II. světové války.

Nejvyšší hora Českého ráje - Kozákov - má nadmořskou výšku 744 m, ale v české, zejména obrozenecké, historii má význam osmitisícovky. Je výraznou dominantou kraje, skrývá dodnes poklady v podobě polodrahokamů v tzv. peckách (kulovité či oválné výplně - geody): drůzy achátu, jaspisu, ametystu, chalcedonu, citrínu, křišťálu a záhnědy. Melafyrová hora s pozdějším výlevem třetihorního čediče byla cílem sběračů drahých kamenů již v pravěku - tehdejší lovci z nich zhotovovali jednoduché nástroje. Ve středověku se ze zdejších nalezišť těžily polodrahokamy, z nichž některé zdobí dnes například Kapli sv. Kříže na Karlštejně. Kozákov je rovněž středem kraje, v němž kvete dodnes domácí brusičství kamenů a který je považován za Mekku českého šperkařství. Pohled z hory otevírá 360° neopakovatelného panoramatu, od vrcholů a hřbetů Krkonoš na severu přes velkou část východních Čech po Orlické hory a rovinu kolem Hradce Králové, Trosky čnící nad Prachovskými skalami až po směr západní - Mladou Boleslav, Ralsko a zpět na sever k Liberci a Ještědu.

Malá Skála - letovisko usazené v hluboce zaříznutém údolí Jizery - získalo své jméno v 17. století pro odlišení zdejšího hradu Skála (dnes Vranov) od stejnojmenné (dnes Hrubé) Skály poblíž Valdštejna. Ve Vranové, jedné z devíti místních částí, na levém břehu Jizery, stojí několik typických pojizerských dřevěných stavení. Nad pravým břehem Jizery vystupuje skalní hřeben - Vranovský - tvořený tvrdými křemitými pískovci. Opuštěný objekt hradu Vraný (Skála) se stává Panteonem poté, co jej poslední majitel panství, průmyslník F. Z. Römisch pomocí staveb jeskyněk, pomníčků, pamětních desek a památníčků významných osob a událostí přeměnil v romantické místo bez dalšího účelu. Silnice vedoucí z Malé Skály na Frýdštejn nabízí jedny z nejkrásnějších výhledů v Čechách.

Málokterý hrad je natolik známým a navíc uznávaným symbolem celého regionu jako Trosky, od roku 1998 národní přírodní památka. Vybudoval je v letech 1380 - 90 Čeněk z Vartemberka na dvouvrcholovém čedičovém sopouchu (488 m) jako prakticky nedobytný hrad: dvě věže - Panna (57 m) a Baba (47 m), hřbet mezi nimi zastavěný obytnými budovami a celý hrad chráněn trojitým pásem hradeb a systémem bran stejně jako strmostí skal. Přesto již v r. 1428 Trosky vyhořely, posléze se jich zradou zmocnil zemský škůdce Kryštof Šof z Helfenburku a teprve o 30 let později se hrad vrátil majiteli Janu z Bergova. Jedním z majitelů v průběhu historie hradu byl i Albrecht z Valdštejna. Po roce 1648, kdy hrad vypálila císařská vojska, zůstaly Trosky v troskách. Velkorysou rekonstrukci zahájil v období romantismu (v r. 1841) nový majitel Jan Lexa z Aerentalu.

Již v 16. století se v Turnově, v místní části Sklenařice, vyrábělo sklo, v Hamrech byly v provozu první hutě, na Sklenařice, vyrábělo sklo, na Kozákově se hledaly a nacházely polodrahokamy již dávno předtím, ve středověku a v Turnově se upravovaly - "muglovaly" (zaoblovaly). Brzy ale se začaly i brousit a obchod s nimi vedl k dalšímu posilování tradice zpracování polofrahokamů, později i drahokamů a šperků. Kromě zámku na okraji města (Hrubý Rohozec) a dalších pamětihodností ve městě samém si turista nesmí nechat ujít roubený Dlaskův statek, v Dolánkách u Turnova, pár kroků od města ve směru na Železný Brod. Objekt je považovaný za nejkrásnější patrovou roubenou stavbu u nás, byl postaven r. 1716 a nabízí expozici lidového nábytku a nářadí z Turnovska. V Turnově žil a tvořil houslař F. X. Drozen, jehož nejslavnějším zákazníkem byl David Oistrach.