CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie Poutního místa [ Historie (archivní dokument) ]

17. století

Během 30-ti leté války (1618- 1648), vypukl v roce 1633 v Králíkách mor a zanechal po sobě hodně obětí. Začaly se konat procesí na tehdejší Lysou horu, 760 m n. m., aby se lidé ubránili před rozšířením. Převážně byly procesí vedeny dětmi, kteří se modlily a zpívali Mariánské písně. Mezi nimi se nacházel i jako malý Tobias Johannes Becker (1646-1710), který si vzal předsevzetí, že jako dospělý zde postaví kostel.

Navštěvoval Gymnázium v Klodzku, studoval v Praze a stal se knězem. Později se stal i členem opatství v kapituli sv. Víta v Praze. V roce 1680 se vyskytl opět mor a procesí se stávala častější a získávala i na své mohutnosti..

Až v roce 1691 farář Christoph Schliemann z Králík vybízel ve svém kázáním obyvatelstvo znovu k procesí na poutní místo a také v něm dozrálo rozhodnutí, vybudovat na hoře kapli k poctě Panny Marii.

V roce 1694 odcestoval farář Schliemann a starosta Neumann do Prahy, kde sdělili pánům dómu jejich plán. V Tobiasovi J. Beckerovi našli nadšeného příznivce, který se však rozhodl, vzíti záležitost do svých rukou. Becker požádal kompetentního biskupa o povolení a spolu s ostatními přáteli v roce 1696 započal stavbu kostela k poctě Nanebevzetí Panny Marie a k tomu patřící stavbu Křížové cesty k Lysé hoře. Stavba trvala pouze 4 roky.

18. století

21. srpna 1700 byl Milostný obraz Panny Marie (je kopií obrazu Santa Maria Maggiore v Římě) oslavně přijat kostelem a tento srdečný kousek se stal součástí tohoto Poutního místa. V tentýž den došlo i k vysvěcení kostela a to k poctě Nanebevzetí Panny Marie (hlavní svátek se i v současnosti koná 15.srpna v neděli před a v neděli po tomto datu). Podle přání zakladatele T. J. Beckera dostala Lysá hora název "Hora Matky Boží".

V roce 1701 se stal T. J Becker biskupem v Hradci Králové. Ve stejném roce položil i základní kámen stavby kláštera, který navazuje na poutní kostel. V roce 1710 byla už stavba hotová. K duchovnímu vedení tohoto místa objednal Biskup Becker řád Servitů, což jsou služebníci Panny Marie.

V roce 1706 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu kláštera. V roce 1710 byla v klášterním dvoře postavěna kaple "Svaté schody". Od založení poutního místa sem přichází mnoho poutníků a ctitelů Matky Boží, kteří zde hledali místo pro "hříšníky" a nazývali jí "Dobrosrdečná matka". Na přímluvu Panny Marie se vymýšlelo mnoho motliteb.

19. století

V roce 1846, v noci ze 7 na 8. srpna kostel vyhořel po zásahu bleskem.

Jediné co z vnitřní výzdoby zbylo byla Křížová cesta, která je v péči Státního úřadu pro památky. Zachráněn byl i Milostný obraz, který se nachází na vyšším oltáři. Už rok po požáru byl kostel opraven, ale až na konci 19. století byl vyzdoben. Tenkrát (v roce 1883) byli Serviti z řádu Redemptoristů rozpuštěni. Pro doprovod poutníku byl zřízen v roce 1901 naproti kostelu Poutní dům.

od 20. století po současnost

Hora Matky Boží leží na jazykové hranici, tak zde páteři a bratři byli převážně německého občanství.

Po roce 1945 byli německý řád Redemptoristů vyhnán a od českých spolubratrů rozpuštěn. Na rozkaz komunistické vlády byli příslušníci všech řádů a kongregací v celé ČSR, v noci z 13 na 14. dubna 1950 z jejich kostelů převezeni do tzv. zadržovacích míst. Byly to převážně staré kláštery a i Klášter na Hoře Matky Boží se stal jedním z nich, jednodušeji řečeno - koncentračním místem pro duchovní.

Žili zde pod vedením státních komisařů a museli těžce pracovat v lese, na polích či s dobytkem, což patřilo státu. Byli ubytováni v klášteře a v naproti ležícím Poutním domě. Zde i pracovali v těžkých podmínkách do roku 1960, někteří z nich byli až v roce 1965 propuštěni. Někteří z propuštěných farářů a řádových lidí museli pracovat ve fabrikách.

Klášterní budova byla převzata Českou katolickou charitou, která byla pod Státním vedením.

V roce 1960 byli sestry Neposkvrněné Panny Marie a františkánky zde ubytovány. Také ony byly jako ostatní sestry v roce 1950 z jejich klášterů vyhnány a museli pracovat ve fabrikách nebo na státních pozemcích pod dohledem. Později převezli staré a nemocné sestry do Jiřetína a Broumova, mladší sestry do domova důchodců v Moravské Třebové, kde pracovali jako zdravotní sestry.

V roce 1960 charita přeložila všechny sestry nemocné a v důchodovém věku z Jiřetína, Broumova a M. Třebové do vilného Kláštera na Hoře Matky Boží. Zde žili pod izolovaným dohledem a nemohli se stýkat s mládeží či dětmi.

Klášter i kostel byli v hrozném stavu a zatěžovalo to i kněze, kteří na to neměli prostředky, ale trochu si pomohli s vykopáním cenných soch od žáků Matyáše Brauna. Sochy se nacházeli v kaplích podél aleje, ale po roce 1950 byli silně zničeny, tak byli převzaty do klášterního interiéru.

V roce 1968 se kostel stal přístupným. Sestry z větší části důchodkyně, daly kostel do pořádku a v roce 1970 započaly renovační práce po etapách. Náklady byly hrazeny ze sbírek věřících, z darů sester a z příspěvků poutníků. Na příkaz úřadu pro památky byli fasády nahozeny z nekvalitního materiálu, což se projevilo při zvětrávání až k úplnému zničení fasády. V roce 1982-1984 musel být kostel nově nahozen.

V letech 1981-1983 byl restaurován velký barokní vstup před hlavním vchodem. I tyto práce byly převážně hrazeny sestrami, které očisťovali kameny a pomáhali pomocníkům při restaurování.

V roce 1986-1988 byli některé vedlejší oltáře pozlaceny. Na hlavním oltáři byly provedeny mnohé pozlacující práce.

V roce 1984 se nechaly odlít dva zvony z Brodku u Přerova a v roce 1985 byli i posvěceny nové varhany, které vyrobila firma Kubát a Žloutek ze Zásady.

Za Státní kulturní památku byl v roce 1972 vyhlášen celý areál a začalo sem přicházet stále víc a víc návštěvníků, kteří toto místo objevují. Dříve to byli spíše Němci, neboť po roce 1950 bylo toto místo uzavřeno.

Po listopadu 1989 sem přichází i mnoho cizinců, Sudetských Němců a ze Slezska z hrabství Glatz, kteří zde dříve žili.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 06.01.2005 v 10:50 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY