První písemná zpráva o Krouně pochází z roku 1349; je z období panování krále Karla IV. Důležitým faktem je korespondence s papežem Klementem VI. o zřízení litomyšlského biskupství s jmenovitým seznamem obcí, které k němu mají být přiřazeny. Krouna je uváděna jako Grunaw inferior a Grunaw superior, přičemž Grunaw inferior je vlastně dnešní Otradov. Úplně znění této listiny je obsaženo v edici Codex diplomaticus et epistolares Moraviae uložené v Moravském zemském archivu. Další písemné doklady jsou z let 1350, 1392 a v následných šlechtických dokumentech.

Poddanským právem patřila Krouna pod rychmburské panství jako ves s rychtou.

Je známo, že krounští poddaní nebyli vždy spokojeni se svými pány na Rychmburku a několikrát stáli ve vůdčích místech rebelií v 18. století.

Šlechta z rychmburského hradu měla v našem okolí značný majetek. Byly to především rozsáhlé lesy se čtyřmi hájenkami a známou oborou. Kinští zde chovali jeleny, srnce, daňky a černou zvěř. Pro poddané to ale bylo nelehké břemeno, protože museli být kdykoli připraveni k nahánění zvěře při lovu. Krounská obora byla zrušena ještě před rokem 1823, kdy hrabě Kinský prodal panství knížeti Karlu Alexandru z Thurnu a Taxisu (písmena TT na lesních hraničních sloupcích jsou iniciálami toho rodu).

Panský dvůr v Krouně měla rychmburská šlechta v držení asi 100 let. Byl zde ovčín, chlévy, hospodářské budovy a obytná stavení, k tomu patřily zemědělské pozemky a rybníček. Roku 1798 majitel pozemky i budovy rozprodal. Název Dvůr se pro tuto obecní část zachoval dodnes.

Vydatný zdroj příjmu nalezla vrchnost v těžbě vápence. Lom se nacházel v místě zvaném Vápenky. Vytěžený materiál se pálil v pecích a potom se prodával jako pálené vápno k bílení obydlí.

V této lokalitě stála také pila na zpracování dřeva, k pohonu používala vodu z Panského rybníka.

Obyvatelstvo Krouny se zabývalo především zemědělstvím a prací v lese. Pěstovaly se hlavně brambory a len.

Z řemeslných oborů to bylo hračkářství, výroba rákosových špiček, tkalcovství, vyšívání a necování. Muži dojížděli do žulových lomů na Skutečsku, pracovali na pile a ručně vyráběli boty pro skutečské dílny.

Krouna zůstává významným místem výroby dřevěných hraček, původně ručně vyřezávaných, později soustružených. V muzeích domácích i zahraničních návštěvníci obdivují jednoduché panenky, selky s máselnicí či s miminkem, ptáčky, pohyblivé veverky, hrkačky, píšťalky, husary na koních, vojáky, muzikanty atd.

Vyšívání bylo častou činností žen. Na konci 19.století zdobilo především oblečení a žádané byly také výšivky na ložním prádle. Známe práci krounských zručných vyšívaček pro konkrétní účely. Některé kostýmy pro slavnostní představení Prodané nevěsty v pražském Národním divadle prošly rukama žen z naší obce; rovněž i nádherná souprava pokrývek s motivy královské koruny jako svatební dar pro anglickou královnu Alžbětu II. měla zdejší původ. Vyšívané ubrusy pro českou restauraci na světové výstavě EXPO v Bruselu se šily také u nás.

Neobvyklou a náročnou prací bylo necování sítěk z pravých lidských vlasů.

V přehledu povolání z roku 1930 zjišťujeme, že v Krouně bylo v tomto roce 266 rolníků, 56 drvoštěpů, 58 vyšívaček, 45 kameníků, 40 dělníků na pile, 27 obuvníků, 14 krejčích a 9 švadlen, 11 tkalců, 12 truhlářů, 7 kovářů, 7 špičkařů, 5 holičů, 25 obchodníků, 10 řezníků, 10 pekařů, 3 cukráři, 2 cestáři, 2 sedláři, 7 železničních zřízenců, 3 četníci, 10 učitelů, 1 lékař, 1 zubní technik, 1 porodní asistentka atd. U tohoto seznamu je připsáno také 12 almužníků, 22 občanů neumělo číst ani psát, 5 umělo jen číst.

Už v roce 1584 je písemně zaznamenáno, že obec měla 49 usedlostí, v roce 1851 246 budov a 1500 obyvatel; od roku 1900, kdy zde žilo 1558 občanů se počet původních obyvatel zmenšuje a přibývá chalupářů.

Významnými stavbami jsou kostely - katolický a evangelický - obě fary, stará škola a selská usedlost č.p. 61.

Nemovitými kulturními památkami v Krouně jsou: areál Bukáčkova statku č.p.61 (obytný dům,. dřevník, stodola, ohradní zeď s vjezdem), areál kostela sv. Michaela archanděla (kostel, ohradní zeď, márnice), evangelický kostel.

S Krounou jsou spojena jména známých osobností - vynálezce Františka Křižíka, matematika Miloslava Pelíška, spisovatelů G. R. Opočenského, Jana Doležala, Františka Šímy. V blízkém okolí čerpala náměty ke svým knihám Teréza Nováková.

S jistotou se nedá říci, kdy se obec začala starat o vzdělávání mládeže, ale určité náznaky existují. Zdá se, že už v roce 1656 v Krouně působil katolický učitel, který vyučoval v soukromých staveních. Na přelomu 18. a 19. století chodily děti do soukromé církevní školy evangelické a patronátní obecné školy katolické. Po jejich zrušení to byla obecná škola trojtřídní a čtyřtřídní. V roce 1884 se začalo vyučovat v nové školní budově ve středu obce. V roce 1959 byla dokončena výstavba současné budovy.

Poštovní úřad v Krouně poskytoval své služby od roku 1865, stálá služba četnické stanice byla otevřena v roce 1901.

První vlakové spojení se uskutečnilo 6.10.1897.

Elektřina byla v obci zavedena v roce 1930, telefon v roce 1932.

V novějších dějinách je nutno zaznamenat, že Krouna měla mnoho padlých v první světové válce a v letech další války pocítila kruté pronásledování židovských rodin. Někteří místní obyvatelé byli zapojeni do protifašistického odboje.

V každé době byli místní lidé součástí veškerého dění, všichni vytvářeli dějiny svého bydliště.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obeckrouna.cz