CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Lidový kroj na Moravském Horácku [ Lidové oblečení - kroj ]

Lidový kroj na Moravském Horácku
Původním materiálem bylo konopí, len, vlna, později se začala používat i bavlna a hedvábí.

Největší rozmach barvířství nastal v 2. polovině 19. století (dodnes existuje a funguje původní modrotisková dílna manželů Danzingerových v Olešnici na Kunštátsku).

Pracovní kroj ženský
Základní součásti pracovního ženského kroje jsou dlouhá košile a lněná sukně, na ni se podle prostředí, druhu práce a ročního období oblékaly živůtek, zástěra, kabátek a oděvní plachty.
· košile: často šita ze dvou druhů plátna (spodní část - hrubé lněné plátno, vrchní část - jemnější lněné, později bavlněné plátno)
do konce 18. století rukávy baňaté až po loket, s módou kabátků se rukávy zužovaly
výstřih a okraje rukávů vyšité jednoduchým ozdobným stehem
· sukně: lněná s tmavým proužkem = kolovanka (nejčastější barvy - modrá, červená, fialová)
lněná kostkovaná nebo modrotisková (pro letní období)

· živůtek (kordulka): do 18. st. spojený se sukní, od 18. st. již sukně a živůtky oddělené
materiál - plátno, len, v zimě - vlna, barchet, flanel
nejvíce podléhal módě

· zástěra: plátěná, nejčastěji obarvená na modro nebo barvotisková
· obutí: dřeváky nebo bosy
· pokrytí hlavy: plátěný šátek vázaný dokola nebo v týlu, později pod bradou
· kabátek: krátké, různé střihy a materiály (i modrotisk), velmi podléhal módě
· specificky zimní doplňky pracovního kroje: sukně s vatovou vložkou = vatýrka
kožichy (do pol. 19. st.), oděvní plachty (od pol. 19. st.), vlňáky, žinilkové šály (20. st.)
na hlavě šátek vázaný "na babku", na nohou vlněné punčochy podšité režným plátnem (bačkory) a dřeváky


Pracovní kroj mužský
byl velmi brzy nahrazen městským oblečením, protože často muži odcházeli za prací do měst.

Jednotlivé součásti mužského pracovního kroje:
· kalhoty: nahradily v 17. století mužské suknice
do 19. století krátké pod kolena, od 19. století nohavice prodlouženy ke kotníkům
materiál - hrubé lněné plátno modré (plátenice)
v rozkroku navolněné "cviklem" z měkčího plátna, na kolenou zpevněné latami z kůže
mladší generace používala obnošené sváteční kalhoty kožené
· košile: lněná, s výstřihem svázaným tkanicí
· zástěra: nebarevná nebo modrá
· pokrývka hlavy: v létě slaměný klobouk, v dešti a chladu klobouk z plsti nebo čepice se štítkem
· při chladnějším počasí: dlouhá vesta nebo krátký kabát, dřeváky nebo obnošené sváteční boty - kožené holínky pod kolena
· za kruté zimy: vatové kabátky (špenzry), krátké kožichy
beranice nebo soukenná čepice, "bačkory" do dřeváků nebo do holin sláma


Sváteční kroj ženský
se liší od pracovního zvýšeným počtem sukní a úpravou hlavy. Některými detaily se liší sváteční kroje v závislosti na příležitosti, ke které se kroj užívá (nedělní, k tanci obřadní, apod.)

Součásti ženského svátečního kroje:
· sukně - pestře pruhované kolovanky, kanafasky, šerky, mezulánky
· plátěné rukávce s ne příliš řasenými rukávy
· živůtky šněrované přes tuhou lichoběžníkovou podložku
· kabátky - různé, jsou odrazem městské módy, v jejich výstřihu je obvyklý plátěný vyšívaný trojúhelníkový šátek (třícípák, půlka)
· spodní sukně - 3 až 5 z bílého plátna, ty nejvrchnější na spodním okraji zdobené
· zástěra - hedvábná nebo bílá plátěná bíle vyšívaná, dosahovala délky sukně
· bílé plátěné punčochy a nízké střevíce z jemné kůže
· čepečky plátěné bohatě vyšívané (do poloviny 19. století)
· šátky vázané na věnec nebo dozadu, svobodné dívky jemné plátěné čelenky zdobené výšivkou
· šperky - skleněné sekané korále, granáty, stříbrné prstýnky, ozdobné vlásenky
· v zimě kožíšek pošitý textilem
· k muzice za pasem bílý vyšívaný kapesníček
· nezámožné ženy nosily modrotiskovou sukni i kabátek, bílou vyšívaná zástěru, bez "půlky"


Sváteční kroj mužský
neměl specifické regionální zvláštnosti.

Základní součásti svátečního mužského kroje:
· košile z jemného bílého plátna s rukávy upnutými do manžety
· kalhoty jelenicové nebarvené pod kolena, na sklopci zdobené nebarevnou výšivkou, k pasu přitahované úzkým řemenem
· na nohou bílé punčochy a nízké střevíce nebo vysoké holínky pod kolena
· vesta soukenná dlouhá přes boky, ke krku zapínaná drobnými kovovými knoflíčky, na klopách kapes a na šůscích na zádech zdobená barevnou výšivkou
· šátek na krk s jedním cípem pod ramenem vesty
· kabátek pro chladné počasí krátký do pasu
· čepice nebo kulatý klobouk
· v zimě krátké kožichy pošité suknem, zdobené barevnou výšivkou, na hlavě beranice z rozmanitých druhů kožešin
bohatí sedláci - dlouhé bílé kožichy bohatě vyšívané
· na počátku 19. století se vlivem městské módy začínají nosit dlouhé barvené kalhoty, dvouřadové vesty bílé i květované do pasu, krátké kabátky (špenzry), kulaté plátěné klobouky


Dětský kroj
· předškolní děti nosily šatečky z jednoho kusu zapínané na zádech (kanduš)
· od 6 let oblečeni jako dospělí



Použitá literatura
· Zdenka Jelínková: Horácké tance
· Bohuslav Pernica: Rok na Moravském Horácku
· Bohuslav Pernica: Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně
· Vlastimil Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje
· J. F. Svoboda: Rokem s Moravským Horákem minulého století, Horácké listy 1940
· Vlasta Svobodová: O lidovém kroji na Moravském Horácku
· M. Toncrová: Lidové písně na Moravském Horácku

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 14.11.2004 v 20:36 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY