CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie města Kroměříž [ Historie (archivní dokument) ]

KROMĚŘÍŽ je svým jménem nepochybně slovanského původu; označuje někoho, kdo byl proslulý i mimo místní krajinu a vlastní kmen.V období Velkomoravské říše v 9. století po Kr., zde existovalo slovanské hradiště, střežící důležitou křižovatku cest u brodu přes řeku Moravu. Tady se protínala stará solná stezka, vedoucí od rakouské Solné komorya směřující na severní Moravu s proslulou jantarovou cestou, která směřovala od Baltu až k Jaderskému moři. Tento komunikační uzel podržel svou důležitost i v době románské jako slovanské tržiště s dvorcem.

Posléze dal biskup Bruno ze Schaumburka (1245-81) vysadit trhovou ves na opevněné město. Románský dvorec byl přestavěn na gotický hrad, který se stal střediskem lenní organizace, jež v něm měla svůj manský soud. Biskup Stanislav Thurzo (1497-1540) začal hrad upravovat na renesanční zámek. V roce 1509 zval biskup do Kroměříže krále Vladislava II., který zde uviděl krásnou zahradu, vhodnou pro prince Ludvíka. V zámecké obrazárně se dochovaly čtyři obrazy L. Cranacha st., z nichž dva jsou opatřeny biskupským znakem; byla to přímá objednávka.V roce 1588 obnovil císař Rudolf II. zdejším biskupům knížecí titul, v roce 1608 obnovil právo starodávného mincování moravského biskupství.

Téměř na konci třicetileté války v roce 1643 dobyl Kroměříž švédský generál Torstenson. Město se zámkem bylo vypáleno, později ještě dvakrát zpustošeno a roku 1645 vyhubeno morem. Z 244 usedlostí zůstalo v Kroměříži 69 obydlených domůa i z těch byly některé pobořeny. Z takových pohromse nemohla Kroměříž dlouho vzpamatovat.

Obrat do těchto neutěšených poměrů vnesla průbojná osoba nového biskupa, jímž se stal Karel II.z Liechtensteina-Castelcornu (1664-1695). Traduje se,že po nástupu na trůn vyšel nový biskup na terasu zámecké věže a když shlédl zničené město, zaplakal. Vzápětí si však vytvořil předsevzetí, že jeho rezidenční město musí mít vpravdě knížecí vzhled. Zřídil tedy v Kroměříži stavební úřad, který nedohlížel jenom na četné biskupovy stavební podniky, ale který nutil i měšťanstvo k obnově budov a zařízení.

Zpustošený zámek neumožňoval ani nouzové bydlení; biskup sídlil v jednom z kapitulních domů. Již v následujícím roce po své intronizaci započalza městskými hradbami práce na velké zahradě italského typu, kterou nazval Libosad a které dnes Kroměřížané říkají Květná zahrada. Její výstavba trvala deset let a vyžádala si fantastický náklad 75.000 zlatých. Tyto práce biskupovi projektovali: císařský architekt, inženýr Filiberto Lucchesea po jeho smrti v roce 1666 Lucchesův kolega inženýr Giovanni Pietro Tencalla. Ti také řídili opravu a novou výstavbu zámku, ukončenou v roce 1688. Na stavbě zámku bylo využíváno robotních povinností pěších i s potahem a dokonce byla používána práce trestanců.

Zločinci v té době nebyli na rozsáhlých biskupských panstvích odsuzováni k nucené práci na pevnostv Hukvaldech tak, jak bylo doposud zvykem, ale na stavbu rezidence v Kroměříži. Biskup Liechtenstein dal přebudovat Podzámeckou zahradu, opravit městské hradby, rekonstruovat vodovodní systém, vybudoval nové kašny, mincovnu, zřídil místo stálého lékaře, přivedl do města školský řád piaristů a dal pro něj vystavět kolej, gymnasium, zpěvácký seminář.

V roce 1689 dal vybudovat mírovou zeď mezi obcía židovským ghettem, v němž zřídil židovskou radnici. Zámecká knihovna obdržela nadaci pro další nákupy kniha pro místo knihovníka.Byla ustavena zámecká hudební kapela, která v počtu 36 hudebníků byla největší v tehdejší Evropě. Biskupská garda se skládala ze 24 červeně oděných mušketýrů, čtyř jízdních trubačů a šesti pištců. V roce 1673 zakoupil biskup sbírku obrazů, které vlastnili bratři František a Bernard Imstenreadovi. Byli to synovci sběratele Everharda Jabacha, jehož sbírka se stala základem obrazové galerie pařížského Louvru. A tak se nečekaně v biskupském majetku ocitla díla světových mistrů, jimiž byla obohacena zámecká obrazárna.Zámek vybudovaný a vybavený biskupem Liechtensteinem se stal korunou města, které za jeho vlády získalo opravdu knížecí vzhled.Když v roce 1752 zachvátil město zhoubný požár, podlehl mu z části i zámek.

Po stavebních opravách byla provedena nová umělecká výzdoba zejména ve druhém patře zámku,které bylo nejvíce poničeno. V manském sále provedl v roce 1759 výmalbu stropu vídeňský malíř F. A. Maulbertsch. Vytvořil jedno ze svých nejlepších děl a vyrovnal se tak i takové osobnosti, jakou byl benátský freskař G. B. Tiepolo. Moravský malíř J. Stern maloval téměř v téže době strop velkého knihovního sálu (1759) a strop menší knihovny (1760) a v letech 1761-66 vyzdobil kaplisv. Šebestiána, kde mu byl sochařským spolupracovníkem F. Hiernle. V roce 1772 byl konečně opraven sál velké jídelny (pozdějšího Sněmovního sálu); nástropní malbu tam vytvořil F. Adolph z Freenthalu a štukatury M. K. Keller. V roce 1795 byla při zámku postavena Colloredova kolonáda a při ní vybudováno terasové giardinetto. V následujícím údobíaž do poloviny l9. století byla rozšiřována, upravovánaa vyzdobována Podzámecká zahrada, takže se stala jedním z nejhodnotnějších evropských krajinářských parků. V revolučním roce 1848 ve Velké jídelně zámku zasedal sněm rakouských národů, ale jeho jednání bylo jižv březnu 1849 rozpuštěno. Avšak jméno Sněmovní sál se užívá dodnes a má vpravdě charakter národní kulturní památky. Význam a historie kroměřížského zámku a jeho zahradje poučná, důležitá a nenahraditelná nejen v bohatých místních vztazích, ale na mnoha místech i ve vývoji českých národních dějin a v neposlední řadě v širším doteku evropských souvislostí.

V originálním dochování kroměřížských památek se dostal zachovanou autenticitou do evropské pokladnice kultury ojedinělý kulturní statek, dokládající, že tato mimořádná historická syntéza architektury a zahradního umění je v internacionálním nadhledu integrovanou součástí kultury celého lidstva.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mesto-Kromeriz.cz

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 06.10.2004 v 16:48 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY