CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pondělí 02.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

ČESKÉ PIVO [ Pivo ]

ČESKÉ PIVO


Předchůdce dnešního piva kvašený nápoj z naklíčeného obilí - znali lidé už v mladší době kamenné. Přes všechny snahy se nepodařilo odhalit, jak pivo vzniklo; obecně se předpokládá, že nebylo vynálezem, ale dílem souhry náhod. Pivo vařili na našem území keltští Bójové, germánští Markomani a Kvádové a později i Slované. Základní princip přípravy piva zůstal po staletí stejný. Velké změny však prodělal tech.postup výroby.Původně vařily pivo ženy. Postupovaly velmi primitivním způsobem a vycházely pouze z empirických poznatků. Nevěděly nic o vlivu sladových enzymů na mladinu ani o kvasinkách a jejich enzymech, které při kvašení mění mladinu na pivo. Ženy připravovaly z piva také polévky nebo omáčky, které se jako obzvláště sytý "tekutý chleba" podávaly v chudých rodinách až do poloviny 19. století.

V dávných dobách se pivo "hořčilo" různými bylinami, například pelyňkem, šalvějí, skořicí, mátou peprnou, anýzem. Používal se také planě rostoucí chmel (asi 1500 1000 let př. n. l.). Jednoznačné "hořčení" piva chmelem se přisuzuje Slovanům asi od 8. až 9. století n. l. Pěstování chmele se od dob Karla Velikého šířilo i na naše území a ve 12. století chmelnic rapidně přibývalo. Již v té době byl český chmel považován za světový standard a vyvážel se.Řemeslná výroba sladu a piva se u nás rozvíjela od 12. století, kdy vznikala nová královská a poté šlechtická města s řadou výhod. Pro rozkvět pivovarství bylo důležité právo várečné a mílové.

Vařit pivo mohl jen měšťan, majitel domu ve městě. Podle práva mílového nesměl ve vymezeném okruhu jedné míle (měla různé hodnoty od 7 do 12,5 km) nikdo, kromě měšťanů daného města, provozovat živnost či prodávat své výrobky. piva různé poplatky, byť nepravidelně - zvláště tehdy, když vládcova pokladna zela prázdnotou a vladař potřeboval peníze na věno svých dcer či na válku.

Pivo se postupně stalo zajímavým zbožím, takže měšťané zakládali od 14. století společné pivovary. V té době převzali dominantní úlohu ve výrobě i v prodeji piva muži. Na ženy zbyly pouze pomocné práce.S rozvojem řemesel vznikala cechovní společenstva. Reprezentovala nejen sladovníky a pivovarníky, ale hlavně podpořila kvalitu piva. Cechy předepisovaly, kdo a kolik piva smí vyrobit, kolik surovin se musí použít na várky nebo jaké budou ceny.

Požadované vlastnosti piva u jednotlivých výrobců se přísně kontrolovaly. Na rozdíl od okolních států se cechy staraly rovněž o výchovu odborníků a již ve středověku u nás směl vařit pivo pouze řádně vyučený člověk.

Naše sladovny a pivovary byly vesměs privatizovány. Ty, které dost vydělaly, získané prostředky uváženě investovaly a neobvykle rychle dohonily světový vývoj v modernizaci zařízení. Zchátralé budovy byly opraveny a rekonstruovány. Některé pivovary ale tento trend nezvládly, popřípadě se jejich brány uzavřely z jiné příčiny.Výroba v dnešních sladovnách a pivovarech je z velké části řízena výpočetní technikou a v moderních zařízeních s větší kapacitou. Významně se modernizoval postup stáčení a balení piva do nových typů kovových sudů (KEG), do lahví, plechovek, minisoudků.Po rozdělení Československa se ukázalo, jak velká je obliba piva na území Čech a Moravy. V roční spotřebě piva na jednoho obyvatele (160 l) jsme postoupili na první místo světového žebříčku a výši spotřeby si udržujeme.

Češi se významně podílí na historii výroby piva. Počátky našeho pivovarnictví se váží k Plzni, kde se začal vyrábět Plzeňský Prazdroj od roku 1842. Kvalita tohoto piva je dosažena díky měkké vodě, která vyvěrá pouze v Plzni. Kromě samotného piva oblíbeného po celém světě se vyváží český chmel, moravský ječmen do celého světa, kde se snaží o výrobu stejně vynikajícího piva.

Vaření piva má v Čechách staletou tradici a mnohé pivovary dodnes své originální pivo vaří. Jedním z nejstarších pivovarů v Čechách je pivovar Regent, který byl založen roku 1379 rodem Rožmberků. Tento pivovar nadále používá pouze tradiční výrobní metody. Na tradiční výrobní postupy také vsadil pivovar Staropramen, tzn. otevřené kvasné nádrže a pivo zrající v dubových sudech. Milovníci piva tvrdí, že jen tak pivo získá ty pravé charakteristické vlastnosti.

Nejvýznamnějším pivovarem na Moravě je pivovar Radegast.

Každý návštěvník České republiky si může vybrat z nepřeberné nabídky různých piv - světlé, tmavé, pivní speciály. Určitě každý milovník piva najde na trhu to své - nejlepší.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Czech.Republic.cz

Typ záznamu: Pivo
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 2, 06.10.2004 v 14:32 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY