CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie Držkova [ Historie (archivní dokument) ]

Pokud je známo, prvně osídlili území Držkova pohanští Slované, kmen Chorvátů. Jak ukazují archeologické výzkumy hrobek, žilo zde v 10. - 11. století n.l. asi 60 obyvatel. Držkov ležel na zemské stezce spojující Turnov s Novosvětským průsmykem. Co se týče poněkud diskutovaného názvu obce (1352 Dryzkow, 1369 Drzkow, 1624 Držkow, 1654 Zdržkow, 1720 Trschkow, 1843 Drschkow, 1854 Držkov, 1939 Drschke/Držkov, 1945 Držkov), jeho původ není doložen. Soudí se, že ještě před tím, než tu žilo zmíněných šedesát obyvatel, provozoval zde svoji živnost jistý Držislav, krátce řečeno Držek a teritorium jeho živobytí tudíž nazývali Držekov. Pokud by to "e" nebylo v souladu s vývojem českého jazyka vypuštěno, nebyli by zdejší rodáci vystaveni nemístným a neinteligentním rádoby vtípkům, že se vlastně jedná o Maulendorf, Kuschendorf atp.

Ve 12. století, když převládlo křesťanské náboženství, byl zde vystavěn dřevěný kostelík a fara, které byli v péči řádu Cyriaků. Historické údaje jsou dokumentovány počínaje rokem 1352. Patronem Držkova a okolních farností byl mnich Jarek ze Železnice. Po několika "změnách ve vedení", k nimž došlo v 15. století, stal se Držkov součástí panství Návarov, v jehož vlastnictví se vystřídali Valdštejnové, Vartenberkové, Hazenburkové a mocný rod Smiřických. Po bitvě na Bílé hoře se stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, který je postoupil vdově po generálu Lamottovi. Držkov si velmi oblíbila paní Marie Angela z Nunklu, roz. Lamottová, neboť jí prý vyléčila oči voda ze studánky "Boží voda". S využitím materiálu ze zbořeného hradu Návarov postavila v jeho blízkosti zámek a z vděčnosti nad vráceným zrakem nechala v roce 1669 vybudovat v Držkově zděný kostel sv. Bartoloměje, který byl do současné podoby, tvořící výraznou dominantu obce, přestavěn v polovině 19. století. Potomci Lamottů, Ehrenbergové, drželi návarovské panství až do 19. století, kdy zámek a příslušející nemovitosti zakoupil p. JUDr. Vaníček. V současné době je zámek ve vlastníctví jeho potomků.

Držkov byl až do šedesátých let devatenáctého století obcí zemědělskou. V té době se zde začala rozšiřovat sklářská výroba (korále, kroužky) a obec se začala měnit na průmyslovou. Tento přechod završil na přelomu století vznik dvou textilních továren (tkalcoven).V té době, roku 1909, byl Držkov, jako pokroková a kulturně vyspělá obec, povýšen na městys. Jeho největší rozkvět probíhal ve 20 - 30. letech dvacátého století. Počet domů se tehdy zvýšil o třetinu - na 210, počet obyvatel dosáhl tisícovky, obec byla elektrifikována, byl postaven obecní vodovod a z části i kanalizace a přes určitý útlum spojený se světovou hospodářskou krizí dosáhl Držkov vysokého životního a kulturního standardu a to zejména díky sklářské výrobě bižuterního a uměleckého charakteru (korále, ryté sklo).

Pokrokové a kulturní směry se rozvíjely od osmdesátých let 19. století. Byla založena tělocvičná jednota Sokol (1885), ochotnický spolek - pěvecko-divadelní jednota LEV, spolek dobrovolných hasičů, po vytvoření samostatného státu se spontánně, mnohdy i přes velké rozpory v rodinách, rozšířilo nové náboženství - československé. a zřízen kostel církve československé - Husův sbor. Držkov byl proslavenou líhní muzikantů, jichž velká část jezdila se svým kumštem za výdělkem po celé Evropě.

V protektorátu Čechy a Morava byl Držkov příhraniční obcí - sousední Plavy byly již přiřazeny k Velkoněmecké říši - a jako takový se stal útočištěm pro Čechy vypuzené z německého území. Krátce po 2. světové válce se utečenci vraceli domů a zároveň se stěhovali do pohraničí i někteří držkovští starousedlíci a počet obyvatel poklesl na polovinu.

Zemědělství zaznamenalo výraznější rozkvět v sedmdesátých letech 20. století vytvořením většího družstevního celku, který byl po roku 1990 zlikvidován, zahrnujícího i okolní obce. Textilní průmysl ustoupil sklářství, převládla výroba technického a laboratorního skla soustředěná do n.p. Technosklo a k jeho právním nástupcům, rozvinula se i výroba skla dekorativního.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.drzkov.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 06.10.2004 v 13:57 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY