CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Citice [ Historie (archivní dokument) ]

První historické zmínky z druhé poloviny 14. století (nejstarší 1360 až 1379: Czyticz) a z 15. století vypovídají o tom, že Citice patřili do lenních okruhů vysoké říšské šlechty z Horní Falce lantkrabí z Leuchtenbergu a šlechtického rodu Nothaftů, který se významně podílel na německé kolonizaci zdejšího území.

Loketský urbář z let 1523 až 1525 dokumentuje, že většina citických poddanných se dostala do přímého feudálního vlastnictví mocného a bohatého rodu Šliků.
V rámci družby se jako základní správní jednotka konstituovalo sokolovské panství, jehož částí Citice zůstaly až do jeho zániku ve společenských proměnách revoluce let 1848 a 1849. Až do konce feudálního období byly Citice lokalitou s naprostou převahou zemědělského obyvatelstva.

Průlom do zemědělského charakteru obce způsobilo až využívání zdejších nerostných ložisek. Významný doplněk zemědělské obživy obyvatel zprvu představovala těžba železné rudy, která se zde provozovala po dlouhou dobu, zvláště však v druhé polovině 18. století a první polovině 19. století, kolem Citic se nacházelo zřejmě jedno z nejhodnotnějších ložisek této sice roztroušené, ale hojně se na Sokolovsku vyskytující suroviny. Zaměstnání a výdělek poskytovala citickým obyvatelům pouze její těžba, případně také transport do rotavských a nejdeckých železáren, v nichž byla zpracována.

Zásadní zvrat v dalším vývoji Citic však způsobilo až intenzivní využívání obrovských zásob uhlí. Rozsáhlý výskyt zásadně proměnil celou hospodářskou a sociální skladbu obyvatel a stal se základem jejího prudkého rozvoje. Život obce se od druhé poloviny 19. století silně rozvíjel nejen ekonomicky, ale odpovídajícím způsobem také společensky a kulturně. Byl zde dokonce vystavěn kostel Povýšení sv. Kříže, při němž byla v říjnu 1930 zřízena filiálka sokolovské římskokatolické fary. Do rozvíjejícího se života obce zasáhly těžce obě světové války, které doprovázely zásadní politické změny, hluboce se dotýkající jejich obyvatel. Ukončení druhé světové války roku 1945 a její důsledky změnily zcela i společenský a národnostní obraz Citic.

Poměry velmi výrazně změnila citická stávka začátkem dubna v roce 1894. Přechod na převážně povrchovou těžbu, jež produkovala stále rostoucí množství uhlí zvláště pro silný růst energetické spotřeby způsobil, že z území obce byly postupně ukrajovány části, které se měnily v neutěšenou zdevastovanou krajinu skoro bez života. Ruku v ruce s překotným industriálním rozvojem symbolizovaným v této části sokolovského revíru hnědouhelným zpracovatelským komplexem s elektrárnou v Tisové postupovalo i velké zhoršení životního prostředí.

Revoluční změny, k nímž došlo na konci roku 1989, zahájily nové vývojové období, jehož těžkým úkolem bude náprava neblahého dědictví minulých desetiletí a významný podíl na všestranné obnově společenského života a podoby obce.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 05.10.2004 v 14:26 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY