První zmínka o obci je doložena v roce 1304 a týká se vztahu poddaných k cisterciáckému klášteru ve Waldsassenu. Na původní název obce Bukovany, Buckwa nebo Bukwa lze nahlížet jako na staroslovanský. Vladimír Prokop vychází při rozboru názvu obce ze stromu buku, který zřejmě okolí původního sídla zalesňoval.

Ve šlikovském urbáři z roku 1525 se objevují sídla Dvory a Bukovany spolu se statkem ležícím mezi nimi, nesoucím název Haselhof. Ze zápisu vyplývá, že v Bukovanech žilo 10 hospodářů. Z nich 7 na selských dvorech a tři byli pouze domkáři. Kytlice v té době ještě neexistovaly a ve Dvorech žilo 7 hospodářů. Přitom Bukovany a statek Haselhof spadaly pod loketské panství a Dvory pod kynšperské panství.

Třicetiletá válka, vedená v letech 1618 - 1648, velmi tvrdě postihla celý místní kraj. Nechráněné vesnice byly vydány v plen nejen vojskům obou válčících stran, ale také loupeživým tlupám složeným ze zběhlých vojáků a jiné čeládky. Vesměs všichni vyžadovali finanční výpalné, ubytování, stravu pro sebe i koně a odháněli dobytek. Obyvatelé proto utíkali do lesů a když nebezpečí pominulo, vraceli se do vydrancované a mnohdy i vypálené vesnice.

Pro majetkové vztahy v oblasti byl rozhodující rok 1621, kdy bylo na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 vůdců povstání proti Habsburkům. Dobytím města Lokte bylo zlikvidováno 24. května 1621 poslední protestantské sídlo v oblasti. Mnozí uprchli za hranice. Učinil tak například i pán Sokolova hrabě Jan Albín Šlik. Rozsáhlé tresty a konfiskace majetku postihly mnoho příslušníků protestantských stavů. Konfiskace majetku se dotkly také Bukovan a Dvorů. Obě osady patřily Adamu Štolcovi, který však zemřel ještě před potrestáním stavů. Majetek následně přešel na jeho strýce, zemského sudího a loketského hejtmana Mikuláše Štolce. Ten byl nejprve odsouzen k trestu smrti stětím, ale později mu byl trest změněn na vězení na hradě Křivoklátě. Mikuláš Štolc zemřel ve vězení v roce 1628. Poté koupil Chlumek, Bukovany a Hrádek pan Bartoloměj Brunner.

Od roku 1654 mělo osady v držení několik bezvýznamných majitelů, až je za 53 000 zlatých koupil v roce 1765 hrbě František Václav Nostic, čímž se stala Šabina - Chlumek, včetně Bukovan, součástí sokolovského nosticovského panství.

V Bukovanech i ve Dvorech byl pěstován chmel. O jeho zavedení se nejvíce zasloužil Andreas Heintzl. Pěstovala se zvláštní načervenalá odrůda chmele, kvalitou srovnatelná s chmelem žateckým. Dále probíhala klasická zemědělská činnost, ale až do nástupu hornictví v obci Bukovany a Dvory nebyl žádný průmysl, kromě výroby hliněných džbánků na minerální vodu. V některých pramenech je uváděn ve Dvorech minerální závod na výrobu kamence a dýmavé kyseliny sírové, zvané oleum.

V roce 1826 jsou uváděny v okolí Bukovan čtyři uhelné doly stejně jako v okolí Dvorů. Objev uhlí znamenal v příštích sto padesáti letech pouze v oblasti lomů Gustav, Medard a Libík zánik osmi obcí, popřípadě jejich částí. Zcela zlikvidovány byly Dvory, Kytlice, Bukovany, Lísková, Čistá, zčásti potom Habartov, Boden a Kár. S těžbou uhlí se ruku v ruce rozvíjel také místní průmysl, který byl a ž do roku 1871 vlastně jediným odběratelem místního uhlí. S přílivem dělníků a rozvojem dolů souvisel také nutný rozvoj silniční sítě. Pro osadu Bukovany měla nesmírný význam nově vybudovaná poštovní silnice, vedoucí z Erfurtu do Prahy.

Na základě zákona z roku 1774 vydaný Marií Terezií musely děti navštěvovat povinně školu. Děti z Bukovan však musely docházet do školy v Habartově až do roku 1846, kdy byla v Bukovanech zřízena v přízemní budově jednotřídka. Ta byla v roce 1874 rozšířena přístavbou patra na dvojtřídku a v roce 1898 vystavěli v Bukovanech zcela novou školu se třemi třídami, rozšířenou v roce 1908 na pětitřídku. V Bukovanech byla otevřena česká jednotřídka teprve po vzniku republiky 18. září 1919. Správce školy a učitel Ludvík Maleček učil nejprve v tělocvičně německé školy a později získal svou vlastní třídu v přízemí rodinného domku.

Osada Kytlice, situovaná mezi Bukovany a Dvory je nejmladší osadou, prvně zmiňovanou až koncem 18. století. Jméno dostala na počest vedoucího kancléře falknovských Nosticů von Kyttlitze.

Bukovany patřily v letech 1848 - 1877 pod svatavskou správu. V r. 1877 získaly samosprávu a spadly pod ně také Dvory a v r. 1880 i Kytlice. V r. 1891 byl založen hasičský spolek, který měl 42 členů a schůzovní místo v hospodě Richarda Stoidtnera. Zprvu měli pouze ruční pákovou stříkací pumpu, taženou koňmo, ale ve třicátých letech dvacátého století dostali novou motorovou stříkačku na podvozku značky Mercedes Benz. V rozmezí tří let byly založeny spolky: Zemědělské kasino, sociálnědemokratický spolek Poznání, Oborový svaz horníků a také Spolek Němců. V r. 1903 byl vybudován obecní vodovod a o rok později petrolejové veřejné osvětlení, přebudované v letech 1908 - 09 na elektrické.

Období první světové války přineslo značné zbídačení místního obyvatelstva. Již po půl roce se začaly projevovat zásobovací potíže. V r. 1917 4. dubna vypukla v Bukovanech hladová demonstrace, kdy nenastoupilo do práce na důl Adolf - Žofie 498 dělníků. Stejně tak se stalo 24. 7. 1918, kdy vyhladovělý dav vydrancoval místní sklad potravin.

V r. 1923 založili Bukovanští První německý tělovýchovný spolek v Bukovanech. Pracoval pod vedením řídícího učitele Lugerta a Josefa Hampla. Místo pro schůzování měl spolek v hostinci Richarda Stoidtnera a tělocvičnu v hostinci Deisingera Peppa. V r. 1937 - 1938 byla postavena na návsi kaplička a obecní rybník.

roce 1939 byl zaznamenán úbytek necelých 300 obyvatel z důvodů vynuceného stěhování do jiných okolních vesnic, k čemuž byli donuceni důlními společnostmi. Další úbytek obyvatelstva byl zaznamenám po Mnichovu, kdy muselo odejít do vnitrozemí na třicet českých rodin. V době okupace zřídili v oblasti Bukovan dva zajatecké pracovní tábory. Jeden pro válečné zajatce (jednalo se o Rusy, Francouze, Poláky a Rumuny), druhý pracovní tábor se nacházel ve Dvorech. K osvobození Bukovan došlo 7. května 1945: Po válce byla část německého obyvatelstva odsunuta za hranice a kromě nových osídlenců se do obce vrátilo také několik lidí, žijících zde před válkou.

S postupem těžebních front lomů Gustav II a III musely být Bukovany a Kytlice likvidovány. Obec Dvory čekal tento osud o pár let později. Současně bylo přijato usnesení, vybudovat novou obec s téměř pěti sty byty, školou, školkou a ostatní občanskou vybaveností.

Bukovany jsou v revíru kromě Vřesové jedinou obcí, která byla vystavěna celá znova na náhradním místě a původní obec v celém rozsahu zanikla. Nové Bukovany vyrostly 1,3 km východně od bývalých Bukovan v místě dříve zvaném Katzengiebel a dnes tvoří stará i nová zástavba jediný celek.

Přehled o vývoji růstu obyvatel

Rok - Počet obyvatel
1525 - 17
1654 - 64
1847 - 516
1890 - 754
1898 - 799
1910 - 1661
1936 - 1612
1939 - 1328
1947 - 953
1950 - 422

DALŠÍ INFORMACE: http://www.volny.cz/ou.bukovany