Začátek: u silnice autobusové stanice v Buštěhradě
Konec: u silnice autobusové stanice v Buštěhradě
Délka: 1,5 km
Počet zastávek: 25
Zaměření: historie
Typ stezky: pro pěší
Náročnost: lehký terén - po ulicích obce
Čas pro prohlídku: 1 hodina
Značení: panely doplněné šipkami
Doba návštěvy: bez omezení
Mapa: Praha - západ
Stav stezky: dobrý
Pověřená obec: Buštěhrad

Stezka historií Buštěhradu

V polovině 15. století vybudoval nad osadou Buštěvsí na místě starší tvrze pozdně gotický hrad Jindřich Kolovratský z Libštejna. Byla to doba po husitských válkách a při stavbě se proto počítalo s možností dobývání i pomocí dělostřelectva. Hrad byl vystaven na severní straně rozsáhlé plošiny, pouze k severu bylo možno využít k obraně strmý svah. Na všech ostatních stranách proto vzniklo několik pásem opevnění. Přístup, chráněný baštami a bránami, byl možná pouze po mostech. V západní části opevnění byla vystavěna mohutná polygonální věž.
V té době se za nezletilého Ladislava Pohrobka stal správcem Českého království Jiří z Poděbrad. Jeho odpůrci v čele s Oldřichem z Rožmberka vytvořili odbojnou Strakonickou jednotu. Členem této jednoty se stal také buštěhradský pán Jindřich Kolovratský z Libštejna. Jiří z Poděbrad se nakonec rozhodl k vojenskému tažení proti odbojným pánům. Obléhal i Buštěhrad (čtyři dny v květnu roku 1450), ale bez úspěchu. Jiří z Poděbrad byl však i přes tento dílčí neúspěch konečným vítězem.
Posledním Kolovratem na buštěhradském panství byl Zbyněk Novohradský. Přestože byl katolík, účastnil se vzpoury českých stavů proti Ferdinandovy II. Habsburskému. Povstání však skončilo roku 1620 porážkou na Bílé Hoře. Zbyněk Novohradský měl jako katolík štěstí - vyvázl nakonec pouze s peněžitou pokutou.
V roce 1632 porazil u Prahy Albrecht z Valdštejna saské vojsko. To však na ústupu stačilo vyplenit a vypálit i Buštěhrad. Po válce přišla ještě morová epidemie, při které údajně vymřelo všechno obyvatelstvo obce. Vlastníci panství museli přivést ze svého panství nové osadníky. Hrad již nebyl nikdy obnoven. Naopak, při výstavbě buštěhradského zámku sloužil jako zdroj stavebního kamení. V ruinách hradu bylo poddaným povoleno vystavět si domky. Nejprve se stavělo na volném prostranství, později i na místě sutin. Některé dnešní domky jsou jen upravené hradní paláce. Přesto ještě na začátku 18. století dosahovaly zbytky polygonální hradní věže do výše čtyř pater. Dokládají to obrazy Josefa Šembery z roku 1922.
V letech 1699 - 1705 byl pro Annu Marii Františku, vévodkyni Toskánskou vystavěn zámek, který byl o padesát let později upraven do pozdně barokní podoby podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Dnešní vzhled dostal zámek po přístavbě bočních křídel a zámecké kaple (1814 - 1816). Zámek se stal soukromým habsburským majetkem a v roce 1918 ho jako státní velkostatek převzala Československá republika.
Zajímavé jsou souvislosti osobami, které opustili Francii po Velké francouzské revolucí. V r. 1798 zde pobývali trapisti z kláštera Bellafontaine. V témže roce zde bydlela i dcera popravené královny Marie Antoinetty. Azyl zde našel v letech 1833 - 1837 i svržený francouzský král Karel X společně se svým vnukem Jindřichem. Jako Jindřichův vychovatel do Čech přišel i stavební inženýr Joachim Barrande. Na rozdíl od všech ostatních již v Čechách zůstal natrvalo. Seznámil se se špičkami tehdejší české společnosti a když na žádost Kašpara hr. Šternberka vyměřoval železnici údolím Berounky do Radnic, nalezl u Skryjí zkameněliny. Zaujaly ho natolik, že jejich sběru a popisu věnoval celý zbytek života. Svoje sbírky nesmírné vědecké hodnoty nakonec odkázal Národnímu muzeu v Praze.
V Buštěhradě prožil své dětství i novinář a spisovatel Ota Pavel. Bydlel v domku nedaleko rybníka u svého dědečka. Dějiště některých jeho knížek je jen malý kousek po proudu Berounky od míst, kde Joachim Barrande sbíral své trilobity...
Gotický hrad v Buštěhradě zmizel. Barokní zámek a jeho zahradu čeká asi podobný osud. V 80 letech byl převeden Státní vědecké knihovně, která zde měla své depozitáře. K plánované opravě již nedošlo pro nedostatek peněz. Po listopadu 1989 opět zámek měnil své majitele. Dnešní vlastník však nechává zámek chátrat dál.
Zámeckou kapli nechal císař František Josef I. přebudovat na farní kostel zasvěcený památce Povýšení sv. Kříže. Nepříliš nápadný kostel v sobě skrývá nádherný interiér. V současnosti je to jediná opravená a udržovaná část zámku. Ukazuje, jak krásnou stavbou by mohl být celý areál. Pokud však zámek zmizí stejně jako zmizel gotický hrad, zůstane kostel jen jako torzo a památník lidské lhostejnosti.

Parametry naučné stezky:
Začátek autobusová zastávka Buštěhrad, konec tamtéž, délka 1,5 km, cesta po městských komunikacích, 25 zastávek, doba prohlídly cca 2 hodiny, stezka je určena pro pěší. Značení je šipkami na jednotlivých tabulkách, které jsou umístěny na domech.

Doprava:
Buštěhrad (autobus)

Cyklotrasy:
Z Divoké Šárky přes Okoř (dále pokračuje na Kladno)

Zajímavosti v okolí:
Lidice - národní památník
Okoř - zřícenina hradu
Budeč, Libušín - hradiště
Kladno - okresní muzeum, medvědárium
Vrapice - naleziště zkamenělých žraločích zubů
Podlešín - železniční viadukt a Podlešínská skalní jehla

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz