Začátek: Kladruby klášter - rozcestí
Konec: totožný se začátkem
Délka: 5,5 km
Počet zastávek: 11
Zaměření: historie, fauna, flora
Typ stezky: pro pěší a cyklisty
Náročnost: nenáročný terén
Čas pro prohlídku: 3 hodiny
Značení: informační tabule
Průvodce: brožura, informační mapa
Doba návštěvy: bez omezení
Mapa: turistická mapa KČT č. 31
Poznámky: na trase se nachází nejmohutnější strom okresu
Správce stezky: Obecní úřad Kladruby
Stav stezky: v pořádku

Okolím kladrubského kláštera

Vladislav I vládl v Čechách v letech 1909 - 1117, pak na tři roky přenechal vládu staršímu bratru Bořivojovi II. Po svržení Bořivoje II (bližší podrobnosti jsou nejasné) se znovu ujal vlády na roky 1120 - 1125 (v tu dobu dopsal svoji trojdílnou kroniku děkan svatovítské kapituly Kosmas). Jak však souvisí 17. přemyslovský kníže a Kladrubský klášter?
Vladislav I benediktinský klášter v Kladrubech roku 1115 založil. Nešlo však jen o budovu samotného kláštera, ale klášter dostal darem i o celé území od Mže a Úhlavky až k hranicím s Německem (abychom byli přesní, mimo 12 vesnic, ve kterých žili obyvatelé vykonávající strážní službu podél stezky z Prahy do Norimberka). Dále pak panovník daroval klášteru další desítky vesnic prakticky z celé západní poloviny Čech. Klášteru patřila Zbraslav u Prahy s okolními pozemky, Černošice u Prahy, majetek měl i v Žatci a v Dubé. V samotné Praze získal klášter pozemky v širším okolí dnešního Mánesa s právem postavit zde dvorec, špitál a mlýn. Vladislav I byl po smrti pohřben v kladrubském klášteře.
Ve 13. století patřilo klášteru přes 120 obcí. Během husitských válek byl klášter dobyt vojsky Jana Žižky z Trocnova. V době třicetileté války bohatství kláštera stále lákalo a proto zde mnohokrát došlo k vyrabování. Nový rozvoj kláštera nastal až po Bílé hoře.
Císařským patentem z roku 1785 císař Josef II. klášter zrušil. Budovy sloužily jako vojenská nemocnice, invalidovna a dokonce i jako prachárna. Bývalý klášter zakoupil roku 1825 Alfréd Windisgrätz (právě ten, který potlačil pražské povstání v roce 1848). Noví páni využili budov pro hospodářskou činnost, dokonce zde byl i soukromý pivovar. Dnes je klášter je přístupný veřejnosti od dubna do prosince (zavírací den pondělí).
Ke klášteru přiléhal i park. Dnešní stav odpovídá spíše lesoparku. Příroda se sem vrátila. I divadlo v přírodě, vybudované zde v roce 1958, až na několik ruin zmizelo. Přestože je stráň obrácená k severu, bylinné patro je tvořeno poměrně teplomilnými druhy rostlin. Údolí Úhlavky je totiž dostatečně hluboké a kroucené. Poskytuje tak ochranu před studenými větry. Když se na tuto stezku vypravíme začátkem prázdnin, uvidíme i kvetoucí lilii zlatohlávek.
Řeka Úhlavka, pravostranný přítok Mže, do které se vlévá před Stříbrem, pramení pod Přimdou. Úhlavka patří k velmi staré (třetihorní) části říční sítě Tvůrci naučné stezky dokonce naznačují, že by mohla být nejstarší českou řekou. Mají k tomu důvody, které stojí za zamyšlení. Mže má dnes pětkrát větší průtok, než Úhlavka. Obě údolí jsou stejně hluboká - to však nestačí, znamená to pouze, že zde byla dostatečně dlouhá doba k vyrovnání úrovní údolí - a tedy že obě údolí jsou značně stará. Důležitější může být to, že údolí Úhlavky je místy stejně široké. nebo i širší, než je údolí Mže, přitom horniny jsou stejné. Tento stav není tedy ovlivněn tím, že by jedna z řek měla lepší podmínky pro rozšiřování údolí. Během čtvrtohor však naše území nebylo zcela nehybné, části byly postupně vyzdvihovány, jiné zase poklesávaly. To vše mělo vliv na množství vody v řece a na hloubku a šířku říčního údolí. Mže i se svým přítokem Úhlavkou patří nesporně k nejstarším řekám u nás.
Úhlavka je stejně jako většina našich řek znečištěným vodním tokem. Přesto byla až do nedávné doby zdrojem pitné vody pro Kladruby. Teprve výstavba dálnice a obavy z případné kontaminace ropnými látkami vedla k napojení města na jiný zdroj. V současnosti je znečištění způsobováno především zemědělci. Do vody se dostávají hnojiva, a to jak průmyslová, tak i zbytky hnojiv přirozených. Čistotě vody neprospívá ani to, že řeka protéká několika rybníky, které jsou rovněž hnojeny. Ani již dávno překonané, ale stále propagované prací prostředky s podílem fosforečňanů vodě na čistotě nepřidají. Naučná stezka prochází kolem čistírny odpadních vod a podrobně seznamuje s její funkcí.
Kladrubský klusák je mezi koni pojem. Nemylte se však - jde o zcela jiné Kladruby. Přesto se zde s koňmi setkáte. Naučná stezka se však vrací kolem výběhů pro koně. Nejde však o čistokrevné závodní koně, ale o houževnaté poníky. Máte možnost si zde zajezdit (pokud to umíte, tak i po terénu). Nabízejí zde i výuku jízdy na koni, ubytování a pobyty. Naprostá většina činnosti je určena pro děti.
Při návštěvě této naučné stezky máte i možnost zbohatnout. V nedalekém Jirenském lese je podle pověsti zakopán klášterní poklad. Nalezení by nemělo být obtížné - na místo ukazuje prstem socha sv. Benedikta, která je umístěna na střeše kláštera. V Jirenském lese je podle pověstí i velká podzemní kaple. Do ní údajně ukryli mniši i dvanáct stříbrných (ale říká se, že i zlatých) apoštolů. Vchod je pod kamenem s vyrytými dvěma rybami. Podle pověsti je i v samotném klášteře ve sklepení zazděný poklad. Zato poklady, které zde nacházeli horníci ve středověku, nechte raději na pokoji. Štoly na stříbrné rudy jsou sice dodnes přístupné, ale mohou být i nebezpečné.

Parametry naučné stezky:
Začátek i konec jsou na parkovišti před kladrubským klášterem, délka 5,5 km, čas prohlídky 3 hodiny, návštěva možná celoročně.

Zajímavosti v okolí:
Rekreační přehrada Hracholusky
Hradiště Otročínský hrádek
Stříbro (městská památková rezervace)
V širším okolí výskyt pravěkých mohyl
Přírodní park Sedmihoří

Turistické trasy:
modrá značka vede údolím Úhlavky do Stříbra, zelená do Heřmanovy Huti a proti proudu Úhlavky

Veřejná doprava:
Kladruby (autobus)

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz