CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Naučná stezka Božídarské rašeliniště [ Naučná stezka ]

Začátek: Boží Dar - náměstí (BUS směr Karlovy Vary - Boží Dar)
Konec: dtto
Délka: 3,2 km
Počet zastávek: 12
Zaměření: historie, geologie, lesnictví, ekologie, zoologie, botanika, hornictví
Typ stezky: pro pěší a vozíčkáře
Náročnost: lehká
Čas pro prohlídku: 1,5 h
Značení: značky a tabule
Průvodce: ONV Karlovy Vary, 1978 (rozebráno)
Doba návštěvy: nevhodné v zimním období
Mapa: Karlovarsko, KČT č. 4
Poznámky: povalový chodník nahrazen prkny
Informační centrum Boží Dar, č. p. 2, tel.: 353 815 108, mobil: 603 539 020
Správce stezky: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Plzeň
Stav stezky: dobrý

Božídarské rašeliniště, území mezi Božím Darem a Rýžovnou, je chráněno od roku 1965. Jde ve skutečnosti o celý komplex rašelinišť, která přecházejí jak do smrkových porostů, tak i do horských rašelinných luk. Celému území vévodí vrch Špičák (1115 m).
Voda z bohatých srážek se vsakuje a vyvěrá na povrch v četných pramenech. Kolem pramenů vznikají močály a jezírka. Rostou zde převážně ostřice, sítiny a rákos. Později se rozrůstají hlavně rašeliníky - mokřad se postupně mění v rašeliniště. Rašeliník dole odumírá, nahoře však stále přirůstá. Tím se celé rašeliniště postupně bochníkovitě vyklenuje. Rašeliníků je velké množství druhů, všechny jsou si však vzájemně podobné. Mohou být zelené, nažloutlé nebo načervenalé, často jde o reakci na množství světla. Jen na Božídarském rašeliništi je jich 24 druhů.
Dovolíme si malé odbočení - tropické deštné pralesy jsou označovány jako "plíce Země". Ohromné stromy a bujná vegetace přece spotřebuje k růstu velké množství kysličníku uhličitého, a vypustí naopak do atmosféry odpovídající množství kyslíku. Někdy se tvrdí, že boj za záchranu deštných pralesů je bojem proti skleníkovému efektu - zahřívání naší planety. Aby to byla pravda, muselo by docházet k vyloučení uhlíku z prostředí - tedy k hromadění humusu. Všechna organická hmota se však v deštném pralese nesmírně rychle rozkládá, humusu je tady minimum. Ke hromadění humusu a rašeliny dochází naopak v mírném a chladném podnebním pásu, tedy i u nás (tropické deštné pralesy je nutno chránit především jako prostředí nesmírného množství druhů, které často ještě ani neznáme).
Rašeliniště, které dorůstá, si samo píše svoji kroniku. Zachovávají se v něm nejen kusy stromů, ale i drobné části, jako jsou pylová zrna. Srovnáním letokruhů na zachovaném dřevě umožňuje poměrně snadno určit stáří dřeva (navíc je tu možno využít i datování podle radioaktivního uhlíku C14). Pyly nás zase informují o tom, jaké prostředí bylo v samotném rašeliništi i v jeho okolí.
Rašelina bývá někdy označována jako nejmladší uhlí. Na řadě rašelinišť se těžila nebo těží. Výjimkou není ani Božídarské rašeliniště. Systematická těžba zde začala již v 18 století. Rašeliniště bylo odlesněno, k odvodnění sloužila pravoúhlá síť odvodňovacích kanálů. Voda pak byla odváděna hlavním příkopem. Kvádry rašeliny (borky) se získávaly ručním rýpáním. Drobivá rašelina byla vtlačována do zvláštních forem. Těžba rašeliny zde skončila definitivně za druhé světové války. Některá místa bývalé těžby jsou nyní zatopena.
Božídarské rašeliniště zarůstá různými keříky (vřes, borůvka, brusinka) a hlavně klečí. Právě souvislý výskyt kleče dokazuje, že rašeliniště dosáhlo posledního stadia svého vývoje a že dochází k jeho degradaci. Kleč sem zde byla zatlačena z výhodnějších míst. Roste velmi pomalu a potřebuje dostatek světla. Naopak snáší kyselé půdy s minimálním množstvím živin, zamokřené i suché.
Pozůstatkem z doby ledové je bříza zakrslá. Dnes je to typická rostlina severské tundry. Na našem území, kde se teplota výrazně zvýšila, přežila pouze na místech, ze kterých ji nevytlačila konkurence ostatních rostlin. Bříza zakrslá opravdu dělá čest svému jménu. Jen největší jedinci dorostou do výšky jednoho metru. I zaokrouhlené, na okrajích pilovité listy jsou velmi drobné. Zajímavé je, že bříza zakrslá roste převážně na okraji míst, kde se těžila rašelina. Má zde zjevně optimální podmínky. Památkou na poslední dobu ledovou není jen bříza zakrslá, ale i zde hojný drobný hlodavec hraboš mokřadní.
Nesmíme zapomínat, že jsme v místech někdejší rozsáhlé hornické činnosti. K těžbě a zpracování rud bylo vždy potřeba velké množství dřeva. Původně byly celé Krušné hory zalesněny, teprve později došlo k odlesnění, vznikly i louky a pole. Lesy byly i vícekrát poškozeny polomy, kůrovcem a v neposlední řadě i exhalacemi z pánevní oblasti.
Stezka rašeliništěm vede v bahnitých místech po povalovém chodníku. Zpřístupnění lokality, aby sem mohli návštěvníci po celý rok, je náročná a nákladná práce. Chodník z jednotlivých klád byl ale také nepřekonatelnou překážkou pro tělesně postižené. Nově budované cesty z prken jsou snadno sjízdné i pro vozíčkáře. V zimě se sem můžete vydat na běžkách, jindy pouze pěšky.

Parametry naučné stezky:
Začátek Boží Dar - náměstí (BUS směr Karlovy Vary - Boží Dar), konec tamtéž, délka 3,2 km, lehký terán po rovině, 12 zastávek, doba prohlídly cca 1,5 hodiny, stezka je určena pro pěší.

Doprava:
Boží Dar (autobus)

Turistické cesty:
Červená značka Boží Dar - Horní Blatná

Cyklotrasy:
V okolí hustá síť cyklotras

Zajímavosti v okolí:
Blatenský vrch, Klínovec, Plešivec - rozhledny
Horní Blatná, Boží Dar, Jáchymov - muzea

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz

Typ záznamu: Naučná stezka
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 22.09.2004 v 09:04 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY