Chvaleč zdá se býti takovým malým slovanským osídlením, neboť samo jméno ukazuje na slovanský původ obyvatel (česky Chvaleč nebo Chvalič). "Qualisch" nalézáme v kostelní knize roku 1678. Později psáno "Quallisch" údajně povstalé od velkého množství pramenů v oblasti obce.

Původní základ obce byl zcela nepatrný, asi jen jako hraniční a lesní stráž, čemuž by nasvědčovalo udržení souvislé ochrany pomezního lesa českých knížat do doby Přemysla Otakara II. (1253 - 1278), kterýžto vladař ochranu země hlubokými okrajovými lesy zanechal a povolal německé kolonisty zvláště na Trutnovsko, Kladsko a Loketsko, kteří založili nové vesnice a stávající rozšířili dle německého práva. Neobdělaná země byla rozdělena losem na ony muže, kteří kolonisty přivedli. Vedoucí a zakladatel dal obci obyčejně své jméno. Za jeho práci a starost obdržel dle německého zvyku dědičné rychtářství a rychtářský úřad. Byl zbaven všech závazků, břemen a stal se vazalem na rozdíl od šlechtického držitele, který léno nedržel dle německého práva a slul "manem". Tuzemský šlechtic jmenován "zemanem".

Počátkem XVI. století měl rychtář mimo určitých výsad také určité dávky k zapracování.

Mohl volně sladovat, pivo vařit, čepovat, péci, kováře, řezníka, krejčího, obuvníka, olejníka držeti a dědičný mlýn, pilu vlastnit, ale klády odebírati z vrchnostenského lesa.

Na svém majetku používal volnost rybolovu a honitby. Za to byl povinen na vánoce vrchnosti krásný bílý chléb přinésti a jednoho zajíce, k velikonocím tele dodati a mimoto stále v pohotovosti dobrého koně vrchnosti připraveného a starati se o zaplacení a odvádění selských daní.

V době válečné byla každá obec povinna muže a koně postaviti a tak dlouho udržovati, dokud nebyl poslán za hranice.

Kolonisté pod vedením Hertvika nazvali místo Hertviksdorf. V nejstarších záznamech ze XIV. století uvádí se Hertwigsdorf (Hertvici villa) Cwalez, Chwalez a Walz.

Dle zapsaného starého podání ve farní kronice sestávala ves ze 3 částí. Hoření byla zvána Hertwigsdorf, střední Qualisch a dolení část Grünsdorf. Zakládá-li se to na pravdě, dlužno se domnívati, že německá označení znenáhla mizela a na jejich místě zůstávalo jen slovanské pojmenování - Chvaleč (Qualisch). Příčinou asi byla střední poloha obce a také zde byl vystaven ve XIV. století kostelík, nebo zatlačení všech německých pojmenování v době husitských válek.

Rok německého přistěhovalectví nelze přesně zjistit, ale možno klásti do roku 1260, neb letopisec Dalimil uvádí, že v této době následkem hladu země pustla a král počal města Němcům předávati, by je jako oporu získal proti neposlušné šlechtě. Mimo to kronikář Neplach uvádí, že kraj úpský byl předán Němcům v roce 1277.

Již v roce 1332 uvádí se na zdejším zboží Heřman ze Skalice, později jeho syn Pešek, jako páni na Hertiviksdorfu.

1369 - rytíř Ježek z Libotoře
1372 - bratři Jan a Lytko z Litoboře
1391 - rytíř Střeček z Brzic
1414 - Jaroš z Quintesdorfu
1417 - Hynek z Dubé a na Adršpachu (pocházeli z rodiny pánů z Dubé - páni z Náchoda a Adršpachu, druhdy i z Červené hory řečení) s právem podacím ke kostelu ve Chvalči.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.chvalec.cz