Od prvopočátku sloužily zvony svým hlasem k zrychlení a usnadnění lidské komunikace na větší vzdálenost. Do naší země se používání zvonů dostalo s příchodem křesťanství, když jejich hlas oznamoval širému okolí, kde zvítězilo Kristovo učení nad pohanstvím. Kovový zvuk zvonů provázel obyvatele celým životem téměř do konce 20. století. Oznamoval radostné i smutné zprávy či blížící se nebezpečí, čas modlitby, svolával k bohoslužbě, za mlhy a bouře udával zbloudilým poutníkům směr k lidským obydlím a do Josefínského zákazu se zvonilo i proti bouřím a krupobití. Smutný hlas umíráčku oznamoval úmrtí spoluobčana a všechny vyzýval k modlitbě za jeho duši (při epidemiích se zvonilo jednou denně za všechny v ten den zemřelé). Tklivý hlas popravčího zvonku provázel odsouzeného na popraviště.

Zvonů si lidé vždy velice vážili a od 10. století se staly předměty posvátnými a byly slavně svěceny. Zprvu se odlévaly pouze menší zvony, pro které se stavěly kryté hrázené zvonice, chráněné proti zemní vlhkosti umístěním na úhelných kvádrech z kamene či pískovce. Kamenné zvonice se začaly stavět od 16. století, kdy se začaly odlévat velké a těžké zvony. V té době bylo trámoví újezdecké obranné věže upraveno pro zavěšení dvou velkých zvonů ve středu a menšího poledníku nad vikýřem ke vsi.

Nedodržením přesného složení zvonoviny (více mědi) zvony často praskaly (zvonovina je slitina 78 dílů mědi a 22 dílů cínu a byla vždy vzácná a drahá). Bohužel se svým složením velice blíží slitině na výrobu děl a zvony byly často taveny k těmto účelům.

První původní zvon (dle pověsti s letopočtem 1354), o váze asi 6 centů (cent = 56 kg), měl po horním obvodu měl gotickým písmem vylitý nápis - Ga hlas wolagicy, podte dobrži i hřiessnicy sem do domu Božího, vzdayte čest a chwálu tomu, genž wssemohoucy, gemuzto buď chwala. Na dolním okraji nesl nápis gotickým písmem - Wssemohoucy Panu Jezu Kristu, pro tvé narození z panny čisté, rač toto dielo šťastné - chvála i čest i hojné děkování na věky bez skončení amen.

Zvon praskl a roku 1875 byl přelit a zvětšen na váhu 8 centů. Horní a spodní okraj měl zdobné lemování a pod středovou plastikou sv. Jana Nepomuckého byl vylit již český nápis: Od nepaměti slávu Bohu hlásal i čest. Léta toho přelit a Jan Nepomuk nazván jest 1875.

Druhý zvon z roku 1557 spadl z věže a byl přelit s váhou asi 10 centů a dvojřádkem v horní části vylitém gotickým písmem: Tento zwon slit jest ke cti a chwale Pánu Bohu wsemouhaucymu a dobrim lidem na pochwalení skrze mistra Adama Ktarabo zwonarze w Hradczy Králowé léta panie 1564. Tento zvon byl v říjnu roku 1688 spuštěn z věže a odvezen do Rychnova, kde byl "na krchově při chrámu Páně sv. Trojice s mnohými jinými zvony slavně od biskupa Talmberka posvěcen za účasti mnoha vzácných a vznešených Pánů" i zástupců újezdecké farnosti.

Poledník nesl německý nápis v překladu: Slil mne Ignác Drask v Hradci Králové 1790.

Malý umíráček v zvoničce nad kostelní lodí byl bez nápisu.

Přehled dalších událostí, vztahujících se ke zvonům:

1872 - komisí zkontrolovány všechny zvony a jejich závěsy i závěsy zvonových srdcí
1917 - 4. ledna do 1. světové války zrekvírován prostřední přelitý zvon, poledník a umíráček
1917 - při zvonění o pohřbu řídícího Chládka se u jediného zbylého zvonu utrhlo srdce a dopadlo zvoníkovi k nohám, aniž by ho zranilo
1924 - 9. listopadu svěceny zcela nové zvony, které měly v horním okraji shodné vyzývající nápisy: Obnovme se v Kristu - Obnovme se v pokoji. Prostřední zvon byl zdoben plastickou nadkolenní podobiznou sv. Jana Nepomuckého s Ukřižovaným v rukou a jménem Jan Nepomucký byl i nazván. Menší poledník zdobený křížem s ukřižovaným Kristem dostal jméno po Boží matce - Marie. Nejmenší zvonek byl nazván Pavel, ke cti nedávno zemřelého posledního skaleckého kaplana P. Pavla Rozínka.
1942 - 30. března byly tyto nové zvony Němci zrekvírovány a sňaty. Při jejich odvozu se nejmenší umíráček ztratil a objevil se až v roce 1952, kdy byl zavěšen do věžičky presbytáře. Větší dva se již nevrátily a svým hlasem nám z věže slouží pouze zvon přelitý v roce 1564

Zvonice:

1840 - před zvonicí vysazeny dva kaštany. Koncem 22. století pravý vyvrácen vychřicí a odstraněn.
1862 - nákladem vrchnosti pořízeno před zvonicí sedmistupňové třístranné schodiště. Zároveň byla velkými kameny vydlážděna cesta ze silnice ke schodišti a od zvonice ke kostelu
1933 - oprava šindelové krytiny zvonice s výměnou bájné sekery za novou
1946 - vznikající trhliny ve střeše věže postupně vyspravovány podložením plechu
1955 - provedena oprava šindelového krytu věže
1961 - věž pokryta novým šindelem včetně nátěru a nového topůrka u sekerky
1966 - zděné části zvonice nově omítnuty a obíleny okrovým tónem
1996 - oprava naházky s obílením a obnovou slunečních hodin
2000 - provedena generální rekonstrukce trojstranného schodiště před zvonicí

DALŠÍ INFORMACE: http://www.bilyujezd.cz