CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Petrovice a Petrovičky [ Historie (archivní dokument) ]

Vesnice Petrovice a Petrovičky nepatřili asi původně k panství kláštera břevnovského; byly pravděpodobně založeny pány z Dubé, sezením v Náchodě. Opat Předbor, syn zemana Zdeslava z Chroustoklat u Č.Brodu, nabyly koupí krajiny mezi řekou Metují a potokem dřevíčským a koupil přitom r. 1341 také spolu s Dřevíčem tyto vsi. Druhý nástupce Předborův, opat Oldřich, postoupil nově nabyté vsi opět jakémusi zemanovi Janu Kdulincovi a manželce jeho Bohuši doživotním nájmem "na čas dvou jejich životů". (Viz o tom v Paprockého Diadoch, str. 149.) V břevnovském urbáři z r.1406 se uvádí, že má obec Petrovice 5 lánů a 9½ prutu, krom louky louky panské pod Kozím hřbetem, čili jak se nyní říká pod Kozínkem při řece Metuji, kterou měli Petrovičtí za plat k užívání; Petrovičky pak dva lány a 3½ prutů. Z každého lánu platili hospodáři vrchnosti po 50 groších, odváděli po věrteli ovsa a po dvou slepicích a 24 vajec ročně. Robota jejich spočívala v orání panských rolích, z každého lánu 24 záhonů třikrát v roce, jeden na ozimi, jeden na jaři; k tomu dovezení všeho obilí do panských stodol od těch, kteří měli koně; sušení a složení sena a dovezení jeho do kláštera; chodění na hon podle potřeby; dále byli povinni dovézti o vánocích po jednom voze dříví do kláštera a pod. Kdož koně neměli, byli nuceni konat různé ruční práce. Na obecnou zemskou berni platila obec Petrovice 3 kopy 5 gr. A 4 pen., Petrovičky 1 kopu 16 gr.

Na zboží petrovickém měl klášter polický kolem r.1406 dva poplužní dvory, totiž jeden v Petrovicích a jeden na Petrovičkách. Dvůr petrovický, k němuž patřilo 2½ lánu polí, držel od kláštera jakýsi Vacek, který z něho platil (podle urbáře z r. 1406) 36 grošů o sv. Jiří a tolikéž o sv. Havlu, k tomu o vánocích dvě kury a housku, stojící za groš, o velikonocích dva sýry neb za ně dva groše a kopu vajec. Druhý dvůr nazýval se "Na Homoli", pod kterýmžto názvem se připomíná již v privilegiu krále Václava IV. z r.1395. Jak se zdá, náležel tento dvůr i se dvorech petrovickým ke zboží, které opat Oldřich (v letech 1366-1381) prodal doživotně Janu Kdulincovi a manželce jeho Bonuši. Po smrti manželů Kdulincových doslalo se toto zboží zpět klášteru a opat Diviš prodal je bez vesnic, na které se ony předešlé smlouvy vztahovaly, českému zemanovi Bavorovi z Hustiřan, v jehož držení byl dvůr "Na Homoli" i v době sepsání urbáře r.106, a to "na čas jeho života s polemi, lesy a části luk v údolí řeky Metuje pod Petrovicemi, vyjma však les nad cestou podél Metuje pod Petrovičkami, a tedy jmenovitě les na vrchu Homoli, který zůstal vrchnosti".

Za husitských válek staly se Petrovice dne 19. září 1420 svědky šarvátky mezi vojskem husitským a slezským, při níž utrpěli husité těžkou porážku (padlo jich tu prý na půltřetího sta).

Za třicetileté války (r.1631) utábořilo se tu dne 10. prosince vojsko generála Butlera.

Po této válce, v níž asi petrovický dvůr vzal za své, byla takzvaná Koudelkovská pole (pojmenovaná snad takto podle jejich dřívějšího držitele) ve výměře 92¾ korce pronajata dílem, petrovickým, dílem poddaným z Dolního Dřevíče; zač, nevíme.

Kolem roku 1700 stávalo v Petrovicích hájemství; patřil k němu předně tzv. Černý les, táhnoucí se od lesa Bernhardského po stráních nad údolím Metuje až k hoře Bábě proti ústí potoka ledhujského do řeky Metuje. Dále k němu patřil les čili hora Vlčinec proti Žděřině na pravé straně potoka ždárského při vtoku jeho do Metuje, pak les, zv. Koudelkovský na stráních za Petrovicemi pod Koudelkovskými poli, nad údolí Metuje a panskými lukami, a konečně les, zv. Kozínek na tzv. Kozím Hřbetě na druhé straně Metuje.

Les "Na Homoli" nad Střezinou a na ostroze táhnoucím se od Homole dolů až k ústí potoka do Metuje, patřil k hájemství dolnodřevíčskému.

Podle urbáře z roku 1727 bylo v Petrovicích a v Petrovičkách 13 sedláků, 3 chalupníci a 12 domkářů (z nich 9 domkářů se tam usadilo v době od roku 1654 do roku 1727). Obecních "gruntů" bylo tehdy 9 a 2/4 korců (z toho 3 korce "na drahách", 6 a 2/4 "na obci"); obec z nich pobírala 12 zl. 54 kr. pachtu. Kromě toho měla obec petrovická louku při řece Metuji, obecního lesa 9 provazců a jeden obecní domek, v němž byla umístěna kovárna. Obec pobírala za pronajmutí 7 zl. 30 kr. ročně.

Poddanské povinnosti byly v onu dobu značně pozměněny oproti poměrům před válkou třicetiletou; platili se sice menší platy peněžité, za to však byly roboty zostřeny a rozšířeny. Petrovičtí patřili robotou asi k bezděkovskému dvoru. Dva sedláci petrovičtí měli zvláštní robotu, zvanou dalekých for;musili totiž hejtmana panství polického voziti do Sloupna u Nového Bydžova nebo dokonce do Trhové zahrádky u Humpolce. Když bylo panství Trhová zahrádka roku 1707 zase odprodáno, musili tito sedláci jednou za rok dáti zdarma přípřež k jízdám opata nebo na jiné cesty na vzdálenost 15-18 mil.

Roku 1726 musili někteří tajní protestanté učiniti v Polici před opatem veřejné vyznání víry a odevzdati všechny své protestantské knížky; bylo jich prý mnoho pytlů.

Za sedmileté války udály se tu četné srážky mezi vojskem rakouským a pruským. Jednu dobu (roku 1762) tu byla dokonce nemocnice pluku Andlau; tehdy tu vypukly i četné nakažlivé nemoci.

Selské povstání roku 1775 zasáhlo ovšem i do Petrovic; zdejší sedláci měli tajná ujednání s okolními, že udeří na vrchnost, jakmile nadejde k tomu čas. K výbuchu však už pak nedošlo. Vůdcem těchto sedláků byl jakýsi Švorčík.

Roku 1793 zřízena v Petrovicích škola; školní budova byla postavena ještě téhož roku. První zkoušením učitelem byl tam Jan Hofman. (Předtím tam z nouze vyučoval Čech, pozdější učitel na Bezděkově.) [Další osudy školy a učitelů viz kapitolu o "Školství na Policku".] Nynější školní budova pochází z roku 1876. Petrovická škola měla od roku 1877 do roku 1897 expositur v Maršově. Petrovice čítaly roku 1910 649 obyvatel; roku 1921 činila plocha kat. území obce Petrovice (Petrovic a Petroviček) 464 ha, domů bylo 122, obyvatel 563, z toho mužů 270, žen 293, Čechů 561, ř.kat. 423, čm. 111, evang.2, bez vyznání 27. Roku 1930: plocha 464 ha, budov 133, obyvatelstva 611, z toho Č. 608, N. 3, ř.kat. 444, čm 128, bez vyznání 39.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.velkepetrovice.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 30.08.2004 v 12:41 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY