Založení města [ Historie (archivní dokument) ]
Polický kraj, včetně území Kladska, patřil kdysi mocnému rodu Slavníkovců z kmene Charvátů. Vyvražděním tohoto rodu, 28. září roku 995 na sídelní Libici, získali jejich majetek Přemyslovci.
V této době na zdejším území šuměly husté pohraniční hvozdy a jen občas sem zavítal osamělý lovec, nebo člen strážního oddílu. Na přelomu 12. a 13. století se zde usadilo několik poustevníků pod vedením jáhna Vitališe, mnicha břevnovského kláštera. Zde si vystavěli poustevnu a dřevěnou kapli Panny Marie, začali klučit les a zakládat pole, aby naplnili benediktinské heslo "Ora et labora" (Modli se a pracuj!). Opat Kuno (1197 - 1217), který vybavil kapli kostelními rouchy, dosáhl v roce 1213 darování polického újezdu Přemyslem Otakarem I. břevnovskému klášteru řádu sv. Benedikta. Jednalo se zhruba o území ohraničené potokem dřevíčským, řekou Stěnavou, potokem božanovským, Židovkou a řekou Metují.
Nedlouho potom, pravděpodobně ještě za opata Kuna, byl založen klášter spravovaný proboštem podřízeným opatu břevnovskému. Ještě v roce 1229, v listině krále Václava I., která stvrzuje darování, je nazýván polický újezd "krajinou děsnou v širé pustině". U kláštera vzniklo několik popluží a byly založeny vesnice Ledhuje, Bukovice, Žďár, Metuje, Radešov, Bezděkov. Po roce 1241 pak další - Hlavňov, Suchodol, Bělá a Maršov, všechny právem českým. Za opata Martina (1253-1278) pak vsi Nízká Srbská, Lhota, Lachov, Bohdašín a Dědová právem německým. Začínají vznikat také vesnice na Broumovsku.
Opat Martin zahájil stavbu klášterního kostela v raně gotickém slohu. Nevíme sice v kterém roce, ale vše nasvědčuje tomu, že to bylo brzy po nástupu do úřadu, tedy těsně po roce1253.Srovná-li se rozloha tohoto kostela a kláštera s poměrně malým městečkem, lze oprávněně předpokládat, že břevnovský konvent zde chtěl vybudovat důstojné centrum celého kraje. Od toho úmyslu však upustil, když se podařilo do darovací listiny z roku 1213, která stanovovala hranice území slovy: "infra Silvam Stěny", vsunout doplněk "et extra metas", čímž bylo území rozšířeno o celé výhodněji položené Broumovsko. Po stvrzení těchto územních nároků Přemyslem Otakarem II. V roce 1260, se úsilí benediktinů začalo soustřeďovat na vybudování centra v Broumově a Police již stála na okraji zájmu.
