CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Kramolna [ Historie (archivní dokument) ]

Dnešní obec Kramolna je tvořena třemi částmi, které měly odlišný historický počátek. Nejstarší písemná zmínka je o části Trubějov, která je z roku 1402. Kdysi samostatná ves Kramolna patřila v minulosti k Náchodskému panství a nejstarší písemná zmínka o ní je z roku 1415. Časově nejmladší částí jsou Lhotky, někdy též uváděny jako Lhotecký dvůr. Původně to byl panský dvůr, který až do parcelace na základě pozemkové reformy v roce 1921 patřil pod Náchodské panství. Ve starších dobách to byl panský dvůr s několika staveními, ve kterých bydlely rodiny, které na statku pracovaly. Nicméně již od roku 1848 měly Lhotky 35 domů s 202 obyateli. V roce 1965 je ve Statistickém lexikonu obcí uváděn počet 117 obyvatel.

Obecní kronika byla založena až v roce 1933, tedy deset let po vyhlášení zákona o zřízení obecních kronik, ale je velmi obtížné vytěžit z ní informace o starší historii obce.

Po třicetileté válce, údaj z roku 1651, měla ves 42 obyvatel. Kromě dvou obyvatel označených jako "zahradníci", tedy s malým rozsahem polností, jsou ostatní označováni jako chalupníci.

Robotní seznam pro Kramolnu ze dne 14. srpna 1775 uvádí ve vsi pouze jednoho sedláka /Václav Novák z čp. 16/, dva jsou uváděni jako "zahradníci", ostatní jsou označováni jako domkáři. V první polovině 18. století bylo nejvýznamějším stavením čp. 1, kde byla panská hájovna a rybárna. V té době je v katastru Kramolny uváděno 7 rybníků.

Kramolna se zapsala do vojenských dějin, a to v roce 1778 v tzv. "bramborové válce", šlo o válku o bavorské dědictví, kdy pruský král se svým vojskem vpadl do severních a východních Čech. V Kramolně si Fridrich II. vybudoval hlavní vojenský "stan". Ubytoval se v domě čp. 39, kde pobýval několik dní. V roce 1813 prošla při ústupu z Ruska vojska císaře Napoleona přes Kramolnu. Této obci se nevyhnula ani prusko-rakouská válka v roce 1866. Vsí táhla vojska obou válčících stran. První světová válka si pak v Kramolně vybrala svou oběť. Přímo na frontě padli tři muži a na následky válečných zranění zemřelo 10 dalších.

V roce 1850 došlo ke spojení Kramolny, Lhotek a Trubějova v jednu obec Trubějov. Přestože počtem obyvatel byl Trubějov menší, v roce 1965 měl 163 obyvatel a Kramolna 516, zůstal obecní úřad v Trubějově. Dnes je situace opačná. Se spojením vsí v polovině předminulého století nebyly občané Kramolny spokojeni a v roce 1876 došlo na jejich přání k odloučení Kramolny od Trubějova. Nebylo to však natrvalo. V letech 1961 - 1970 patřila opět pod Obecní úřad Trubějov.

Vedle zemědělství bylo hlavní obživou obyvatel Kramolny tkalcovství. Pokud se týká církevní správy, patřila Kramolna pod farnost v Náchodě. V 18. století zde byla vystavěna barokní kaple Panny Marie, která byla později novodobě upravována, především vnitřek kaple. V roce 1936 byla na pozemku věnovaném panem Josefem Drašnarem budována církví československou Husova zvonice.

Zvon byl ulit v zámečnické a zvonařské dílně pana Bělohoubka v Hradci Králové. Nápis na zvonu: "Z hluboké úcty k M. Janu Husovi - občané Kramolští - roku 1936". Slavnostní odevzdání veřejnosti se konalo 7. července 1937 za účasti biskupa čs. církve Stanislava Korduleho.

Nejstarším spolkem v Kramolně byl sbor dobrovolných hasičů z roku 1883. V roce 1885 byl založen spolek ochotnických divadelníků. Hrávalo se v hostinci pana Adolfa Součka čp. 56. velmi častá byla spolupráce s náchodskými ochotníky. V roce 1903 vznikla spolková knihovna divadelníků se základním fondem 105 svazků, která byla po první světové válce přeměněna na obecní knihovnu. V obci byla založena také sokolská tělovýchovná jednota. Obecně se dá říct, že spolkový život obce mezi první a druhou světovou válkou byl velmi čilý. Za druhé světové války byl silně tlumen.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kramolna.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 30.08.2004 v 09:43 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY