Nejstarší získané údaje o osídlení naší obce

Z historického hlediska se posuzuje vznik obce dochovaným nejstarším zápisem. Přesné datum založení obce Česká Čermná není známo. Spolehlivě lze vycházet až ze zápisů, kde se mluví o Čermná Tamchynově nebo jen o Čermné. Čermnou Tamchynovou se obec nazývala v době, kdy ji jako manství držel od roku 1448 (podle J. M. Ludvíka od roku 1444) rod Tamchynů z Doubravice. První zachovaný zápis náchodského zboží patřícího Bočkovi z Kunštátu a z Poděbrad v roce 1415 Čermnou neobsahuje, ale uvedeny v něm jsou už Lipí, Jizbice, Peklo a Dobrošov.

V roce 1444 se slovutný panoš Tamchyn dobrovolně připojil ke zhotovení mostu u Bielovce. To znamená, že v té době byla upravena i cesta přes Březovou.

V zápisech náchodského panství z roku 1497 a 1500 se připomínají manové (zemané a svobodníci) příslušní k Náchodskému hradu a osvobození od pánů rodu Poděbradského. Mezi nimi je i Čermná Tamchynova s držiteli od roku 1444 panošem Janem Tamchynem z Doubravice a od roku 1488 panošem Matúšem (Mazánkem) z Náchoda.

Po smrti krále Jiřího obdržel jeho syn Jindřich mimo jiné i panství náchodské. Po něm přešlo do vlastnictví zřejmě Špetlům z Janovic a ti jej prodali v roce 1533 p. Vojtěchu z Perštejna a na Pardubicích. V soupise prodaného majetku je uvedena i Čermná Tamchynova, čili Česká. Noví pánové se v Náchodě dlouho nezdrželi a Jan z Perštejna prodal panství roku 1543 p. Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic.

Berní rula (1651 - 1654), Tereziánský katastr český - SUS Praha (1713), Tereziánský katastr český při revizitaci - SUS Praha (1721), tzv. Nývltův urbář náchodského panství (1738 - 1739), Tereziánský katastr, soupis rustikálu (1748 - 1757).

Osídlení obce od doby očíslování domů

V Čechách bylo oficiálně zavedeno číslování domů v rámci tzv. tereziánských reforem od října 1770 do poloviny roku 1771. V té době bylo v naší obci evidováno celkem 28 domů.

Dvacáté století v naší obci

Počátkem 20. století měla obec komunikační spojení s Náchodem a jeho okolím po prašných silnicích přes osadu Polsko, po kraji Dobrošova a přes osadu Amerika. Opačným směrem okolo borovského hřbitova. Nezměnila se cesta ani do Březové. Současná silnice byla dobudována v roce 1921, bezprašný povrch dostala až po 2. světové válce. Autobusové spojení na trase Náchod - Nový Hrádek bylo zahájeno v roce 1928. Elektrická energie byla přivedena do obce v roce 1930. Telefonní spojení dostala četnická stanice v roce 1928, veřejná hovorna byla na poště od roku 1930. První veřejný vodovod byl zřízen v roce 1955.

Státní a veřejné instituce byly zastoupeny jen dvoutřídní obecnou školou, spořitelním a záložním spolkem a oddělením finanční stráže. Četnická stanice byla zřízena v roce 1905 a pošta v roce 1914. Působila tu však knížecí lesní správa. Obytná zástavba odpovídala sociálnímu složení obyvatel. Zemědělské usedlosti a chalupy tvořily její podstatnou část. Jen škola, dvě hospody a kovárna měly další podlaží. Obytné části zemědělských usedlostí byly převážně dřevěné - roubené, kdežto chlévy mívaly obvodové zdivo kamenné.

Politický a společenský život se u nás začal rozvíjet pozdě. Na počátku století tu působil Sbor dobrovolných hasičů, Tělovýchovné jednoty Sokol a Orel a Národní jednota severočeská (podpůrný spolek českých menšin v pohraničí). Po první světové válce tu začaly pracovat i organizace politických stran: lidové, národně socialistické, živnostenské a později i dalších.

Během tohoto století bylo postaveno asi 60 nových obytných stavení, asi 25 domků bylo od základu přestavěno a přibližně stejný počet prodělal základní stavební rekonstrukci. Vybavení domácnosti se plně elektrifikovalo.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.ceskacermna.wz.cz