Původní tvar Cholynice = ves lidí Cholyňových. Názvy obce v pramenech:
1378 - de Cholinicz
1431 - v Cholynicích
1437 - de Colinicz
1451 - z Cholynicz
1546 - ves Cholenicze
1790 - Cholenicz

V roce 1378 (1392) se uvádí Drhan z Cholinic, který vystupuje ve jménu sirot po Mikuláši z Cholinic a pohání úrok 100 kop grošů Oldřicha řečeného Maliska z Hostovlic. Roku 1401 patřila ves s tvrzí bratřím Drhanovi a Václavovi z Cholinic, kteří darovali úroky z některých svých vsí na nově založený oltář Všech svatých do běcharského kostela. Drhan se naposledy připomíná roku 1419, kdy cholenický plat z běcharského kostela převádí na Sovenice. Zdá se, že panství v té době bylo rozděleno na dvě části. Drhan vlastnil tzv. popluží Drhanské, které od něj koupila paní Vrata z Lomnice. Druhou část (snad Václavovu) tvrz, dvůr, popluží, rybníky, lesy, louky a úroční platy držel Diviš Cholynka z Budčevsi, který ji prodal ještě před rokem 1431 rytíři Alexandrovi z Drahoraze. Ten Ještě roku 1433 splácí peníze Divišovým synům Bohuslavovi a Držkovi, kteří sídlili na Budčevsi a Jílci. Krátce na to tvrz zanikla a ves se stala součástí Kopidlenského panství. To roku 1527 Zikmund Kopidlnský prodal Václavu Haugvicovi i se zmíněnou vsí a od té doby zůstaly Cholenice součástí panství Kopidlno natrvalo.

Krátce po třicetileté válce roku 1654 žilo v Cholenicích 10 sedláků, 6 chalupníků a 1 zahradník. Na místní poustky přicházejí noví sedláci.

Podle Tereziánského katastru bylo ve vsi 922 měř. orné půdy, 82 měř. lad, 6 měř pastvin, 107 měř. luk a 29 měř. lesů. Žilo zde 24 osedlých, z toho 1 zahradník, 5 chalupníků, 2 hospodáři, 10 sedláků a 6 velkých sedláků. Z řemeslníků jsou evidováni 1 řezník, 2 tkalci, 1 kovář a několik přadláků. Ve vesnici byl mlýn o 1 kole na nestálé vodě. Robotovalo zde 10 sedláků s koňským čtyřspřežím 3 dny v týdnu, 8 s koňským dvouspřežím 1,5 dne v týdnu a dále pěší robotníci po 3 nebo 1 dni v týdnu. Pole zde nebylo moc kvalitní se špatnou a chudou půdou.

Koncem feudálního období měla obec 53 domů s 352 obyvateli. Žila zde i jedna židovská rodina.

Do roku 1849 byly Cholenice součástí panství Kopidlno. V roce 1850 byly začleněny dopolitického okresu Libáň, od roku 1869 přešla obec pod rozšířené okresní hejtmanství Jičín.

V oblasti soudní správy náležely pod pravomoc okresního soudu v Libáni. Od roku 1949 patří do správního okresu Jičín. Roku 1970 se staly částí obce Vršce. Roku 1990 se opět osamostatnily.

Roku 1890 žilo v Cholenicích 389 obyvatel a obec čítala 58 domů. Obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím a ve větších zemědělských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci pacholci a děvečky. Chovalo se zde 41 koní, 351 kusů hovězího dobytka, 38 koz, 210 prasat, 1387 kusů drůbeže. V katastru obce stálo 9 úlů. Z řemeslníků prosperovali 2 hostinští, obuvník, kovář, trafikant, kramář, obchodník a zelinář. V hostinci u Vaňků byla zřízena připouštěcí stanice klisen, která zde fungovala až do roku 1960. Obec byla vyhlášená chovem koní, pěstováním ovocných stromů a od roku 1930 pěstováním jahod. Za první republiky zde prosperovalo 6 tesařů, 4 zedníci, 1 kovář, 1 řezník, 1 pumpař, 1 kolář, 1 malíř, 2 obchodníci a 2 hostinští. Řada místních obyvatel pracovala v cukrovaru v Kopidlně.

Z politických stran zde měli největší zastoupení agrárníci, lidovci a sociální demokraté, jejichž členové nejčastěji zasedali v obecním zastupitelstvu. Po roce 1945 získali výsadní postavení komunisté. Od roku 1905 do roku 1952 zde působila záložna. Na podzim roku 1957 zde bylo založeno JZD.
V současné době je většina obyvatel zaměstnána v zemědělství a průmyslu. Nezanedbatelnou část místních usedlíků tvoří důchodci.

DALŠÍ INFORMACE: http://cholenice.cz