Pod skalnatým srázem, v řadové zástavbě uprostřed bývalého židovského ghetta najdeme "zadní" synagógu. Oproti většině písemných zpráv o době jejího vzniku vztahujících se k roku 1737 je třeba předpokládat, že základní hmota této stavby pochází z pozdně renesanční doby.

Podle stavebních plánů z roku 1837 byla přistavěna ze severní strany v patře na skalnatém svahu nová část ženské modlitebny. Záhy po 1. světové válce však templ již nebyl užíván k bohoslužebným, ale skladovacím účelům. Nejprve od roku 1926 pro firmu I. H. Subak a synové, po válce pro n. p. Zelenina Třebíč. Projekt obnovy zpracoval v letech 1987-8 ing. arch. Harald Čadílek,v letech 1991-2 jej pak přepracoval ve smyslu větší piety k dochovaným historickým hodnotám, zejména k unikátním nástěnným malbám a vlastní rekonstrukce byla ukončena v roce 1997 slavnostním otevřením.
Zadní synagoga je jednopatrová budova obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. Jihovýchodní nároží drží mohutný opěrný pilíř. Vstup do templu je na jihozápadní straně kamenným portálem s reliéfní výzdobou. Předsíň s křížovou klenbou je s hlavním sálem propojena trojicí klenutých arkád. Hlavní prostor je zaklenut valeně s barokní štukovou výzdobou, stěny opatřeny hebrejskými texty a ornamentálními a rostlinnými motivy. Sál je prosvětlen pěti vysokými okny půlkruhově ukončenými a zdobenými provlékanými mřížemi. Ženská galerie je zaklenuta valeně s lunetami. Galerie se do hlavního sálu otevírá třemi arkádami. Ženy měly do své modlitebny přístup schodištěm mezi západní stěnou a sousední budovou. Nejpozději se skončením náboženského využití templu po 1. světové válce bylo toto schodiště připojeno k sousednímu domu a přístup na galerii byl vyřešen dřevěným schodištěm uvnitř budovy. Dnes se prostor synagogy využívá víceúčelově, zejména pro pořádání výstav, komorních koncertů, různých shromáždění a seminářů.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.trebic.cz