CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Neděle 01.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Klučov [ Historie (archivní dokument) ]

V písemných památkách se Klučov připomíná poprvé k roku 1250. Na místní vodní tvrzi, jedné z typických venkovských staveb na Kolínsku, zmiňované teprve v památné knize staroměstského špitálu sv. Pavla k roku 1504 a doložené archeologickým nálezem asi ze 13. století, sídlil snad už v roce 1250 Oldřich z Klučova, v roce 1295 Jakuš, Jindřich a Jan, v roce 1318 Ctibor a v roce 1323 královský služebník Hrabiš a jeho manželka Bohuslava, dcera Soběslavy z Klučova.

Za vlády Karla IV. zde byl v letech 1354 - 1372 majitelem Pešek z Klučova. Dědicem Peškova majetku, k němuž patřilo ještě pět vesnic, se stal jeho syn Mikuláš. Podle kolínské městské knihy získal nedlouho před rokem 1380 klučovské zboží Jan z Klučova, potomek staroměstských Olbramoviců. O něm je známo, že se v roce 1399 zúčastnil bojů proti české šlechtě na straně Václava IV.

Po roce 1407 se dostal Jan z Klučova do tíživé finanční situace, která jej donutila k postupnému prodávání jednotlivých statků a nedlouho před rokem 1418, když prodal Mikešovi Divůčkovi z Jemniště i Klučov, také k přesídlení na škvoreckou tvrz. Jeho syn Václav z Klučova, bojující ve vojsku císaře Zikmunda proti husitům, přišel o život v bitvě pod Vyšehradem v roce 1420.

Po Mikešovi Divůčkovi z Jemniště se stal v roce 1419 nebo nedlouho poté majitelem Klučova Vilém z Kounic, který na počátku husitské revoluce aktivně pomáhal císaři Zikmundovi v boji proti husitům. Koncem dubna 1421 Pražané Viléma z Kounic na klučovské tvrzi obléhali a posléze jej donutili, aby změnil politickou orientaci a smířil se s utrakvismem. V následujících letech se psal z Kounic a Klučova, ale už od roku 1431 sídlil na hradě Kamýku, který si tehdy koupil. Na sklonku života, v roce 1478 odkázal celý majetek svému příbuznému Petrovi ze Lstiboře. Z potomků Petra Klučovského, známých jako Kamýčtí ze Lstiboře, získal klučovskou tvrz jeho syn Jan a od něho a Mikuláše z Dražovic v roce 1510 Michal Slavata z Chlumu, majitel Kostelce nad Černými Lesy. Po Slavatově smrti v roce 1534 přešlo klučovské zboží doživotně na jeho manželku Elišku Pňovskou ze Sovince a pak bylo připojeno natrvalo ke kosteleckému panství.

Po porážce stavovského povstání v roce 1547 byl jeho aktivní účastník Diviš Slavata z Chlumu a Košumberka potrestán konfiskací veškerého majetku. Kostelecké panství a tedy i Klučov si ponechal král Ferdinand I. až do roku 1558, kdy tvrz a vesnici Klučov s poplužním dvorem a dvěma vesnicemi prodal Jaroslavovi Smiřickému ze Smiřic. Roku 1565 byla tvrz přestavěna na jednopatrový renesanční zámeček, který byl přístupný po padacím mostě. Zámecká pavlač byla tehdy vyzdobena malovanými znaky pánů ze Smiřic.
Panství se tehdy rozšířilo o hospodářské zázemí - vodní mlýn, kovárnu a vinice na svazích kopce Na Ptáčku.

Po potlačení českého stavovského povstání z let 1618 až 1620 bylo kostelecké panství Smiřických zkonfiskováno a v roce 1622 prodáno královskému místodržícímu Karlovi z Lichtenštejna. Lichtenštejnové neměli o klučovský zámek zájem a nechali jej zpustnout. V roce 1661 už byly v kritickém stavu nejen střechy, ale i celý interiér. V roce 1766 vydala patrimoniální správa černokosteleckého panství příkaz k demolici celého objektu.

Při archeologickém průzkumu v letech 1955 a 1957 byly z tohoto renesančního zámku, který stával na dnešním ostrůvku za objekty klučovského statku, objeveny už jen nepatrné části zdiva a středověká keramika.

V polovině 19. století správa obce stále ještě spadala pod panství Černokostelecké. Tehdy byla započata výstavba železnice (Praha - Česká Třebová) a 1. června 1844 "o půl sedmé hodině ranní" tudy projížděl první vlak. Na zastávku si však klučovští museli počkat ještě 26 let, do té doby se chodilo na nádraží do Poříčan.
Po I. světové válce došlo k vyvlastnění velkostatku a pozemků Lichtenštejnů. Polnosti byly rozpachtovány mezi drobné rolníky. V té době se také zástavba v obci rozšířila až k železniční trati, zastavěly se i pozemky podél Šembery, která byla v roce 1901 regulována, neboť často docházelo k zatopení luk a odplavení ornice z polí (např. v letech 1872, 1886, 1889, 1901).

Do života obce zasáhla I. světová válka, (odešlo do ní 68 mužů); II. světová válka (ve které například německá pěchota čítající pět set mužů obsadila na téměř půl roku klučovskou školu i další budovy, roku 1944 tu bylo zřízeno skladiště vojenských uniforem pro německou armádu a v roce 1945 byl Klučov bombardován); i převrat v únoru 1948, následné vyvlastňování půdy i majetku a založení JZD.

Dnes tu opět hospodaří soukromí zemědělci a pomalu vznikají drobné provozovny.

Dnes má Klučov 150 domů a přes 400 obyvatel.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.klucov.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 20.08.2004 v 14:54 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY