CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Brtnický zámek [ Zámek ]

Na ostrohu nad levým břehem Brtničky ční zámecký areál. Zámek vznikl přestavbou původního hradu založeného někdy za prvních Valdštejnů, soudě podle pozdněgotických portálků v přízemí budov na třetím nádvoří. Původní gotický hrad vznikl v 30. letech 15. století. Ve druhé polovině 16. století za Hynka Brtnického z Valdštejna byl přestavěn hrad na prostorné renesanční sídlo. Za této přestavby byly půdorysu zámku vtisknuty dnešní rysy. Areál zámku zabírá protáhlý obdélník ve směru jih-sever. Před vstupem se táhne dlouhá kaštanová alej, za ní je přemostěný bývalý hradní příkop.

Vlastní zámek začíná hranolovou čtyřpatrovou věží zakončenou cimbuřím. První nádvoří je ze všech stran oblkopeno jednopatrovými budovami, v přízemí jsou křížové klenby s hřebínky. Další branou je přístup na druhé nádvoří, které je zastavěné pouze ze tří stran. Východní strana je otevřená do údolí městečka Brtnice. Pod úrovní terasy jsou zbytky původního opevnění, z této strany dosud stojí dvě bašty (na stejné úrovni 2.nádvoří, ale na západ, je bašta třetí, ze 2.nádvoří není vidět).

Další branou vstoupíme na třetí nádvoří, které je tentokrát otevřeno směrem na západ. Ze tří stran jsou vyšší dvoupatrové budovy. Nejvýznamější architektonickou částí tohoto nádvoří je dvoupatrová loggie v severním křídle. V přízemí a prvním patře se do nádvoří otevírá vždy třemi arkádami na toskánských sloupech, zatímco v druhém patře s dvojnásobným počtem os nesou sloupy vodorovné kládí. Na západní straně vedle loggie vystupuje třípatrový rizalit s opěrákem, nad kterým je pamětní deska s letopočtem 1593.Připomíná Kateřinu Zajímačku z Kunštátu (+1600), manželku stavitele zámku Hynka z Valdštejna. Fasády bloku východní strany nádvoří pokrývá sgrafitová rustika, přerušená jen obdélníky renesančních oken. Tvůrcemm přestavby v renesanční sídlo byl italský architekt Baltazar Maggi da Ronio, též významný stavitel pánů z Hradce (Zámky v Jindřichově Hradci, Telči, Sádku).

Za pánů z Valdštejna byl v sousedství zámku, v blízkosti vchodu do aleje, vystavěn kostel sv. Matouše. Po Bílé Hoře byl kostel výrazně přestavěn.

O povznesení svého sídla se starali i noví pobělohorští majitelé, rod Collalto italského původu. Došlo k výrazné přestavbě kostela sv.Matouše a k jeho přesvěcení na kostel Nanebevzetí P.Marie. O něco později vznikl u kostela klášter řádu Pavlánů. Úpravy zámku zahájil v letech 1627-29 Giovanni Battista Pieroni, původen ze San Miniata u Florencie. Svého času to byl nejvýznamější víděňský císařský architekt (mimo jiné v Praze postavil sallu terrenu Valdštejnského paláce).

Hlavní úpravy zámeckého areálu probíhaly ve 2.čtvrtině 17.stol za Claudia z Collalto, který sídlil na Brtnici v letech 1631-1661. Největšími změnami prošlo východní palácové křídlo. V l. patře paláce byl vystavěn sál s bohatou štukovou výzdobou. Nyní se nazývá Sál vjezdů. Název dostal podle jedenácti rozměrných obrazů na plátně, které dekorují stěny a zobrazují vjezdy habsburských panovníků na brtnický zámek. Namalovány byly v letech 1723-24 Karlem Františkem Tepplerem (1682-1738). Sál je zaklenutý zrcadlovou klenbou s figurální a ornamentální štukaturou. Ve druhém patře je tzv. Sál předků, o jehož původním vybavení (collaltovská galerie podobizen) si můžeme učinit představu již jen dle starých zámeckých inventářů.

Manýristickými úpravami prošly i jiné části areálu, např. brána před zámeckou alejí i tzv. císařská studna, která stávala těsně za touto vstupní branou v zámeckém parku. Fasády na 2. nádvoří jsou výsledkem regotizačních tendencí 19. století. V 60. letech 17. století vytesal pro zámek neznámý kameník několik sloupů se skulpturami světců: v zámecké aleji nyní stojí sv.František (1668).

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.brtnice.cz

Typ záznamu: Zámek
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 18.08.2004 v 10:47 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY