1287, 2. června Praha

Václav II. král český a markrabě moravský souhlasí, aby Záviš z Falkenštejna směnil vesnice Stadilce (Stádlec) a Křídu s Jindřichem z Rožmberka za jiné vesnice. Na vědomí dáváme, že když věrný náš milý Záviš z Falkenštejna směnil vesnice Stadilce a Křídu, které s lesy, vodami, loukami, pastvinami, poli vzdělanými i nevzdělanými a všemi ostatními náležitostmi jsme darovali pro klid duše matky naší paní Kunhuty zemřelé královny České. Pan Jindřich z Rožmberka žádal nás, abychom tuto směnu potvrdili my žádosti řečeného Záviše našeho věrného milého vyslyšeli a řečenou směnu potvrzujem. Dáno v Praze skrze mistra Welislava kanovníka kostela Pražského, Olomouckého a Vyšehradského protonotáře království našeho.

Po tomto prvním záznamu je Stádlec zmíněn několikrát v souvislosti s cestou do Příběnic, neboť patrně ležel na polužnické obchodní cestě, jež byla schůdnější než cesta povodím Lužnice. Tvrz zde vystavěná chránila obyvatelstvo a cestující obchodníky a těmto poskytovala i pohostinství. Lze se domnívat, že Stádlec byl tvrzí vodní, tzn. že byl chráněn zdí a příkopem, jenž se napouštěl z rybníka v prostoru dnešní Stromovky, tento byl patrně plněn přepadem z rybníka Petrovského. Rybník Dolíška chránil tvrz od jihu a zasahoval svým západním cípem patrně až do zahrady bývalého statku. Tvrz byla ponechána jako dolní trakt nynějšího zámku, neboť klenuté místnosti včetně prostor kaple byly obývány obyvateli tvrze.

23. dubna 1459 je zapsáno, že celá ves byla prodána se zbožím Dobronickým, ale až v roce 1533 čteme jméno dalšího majitele Víta ze Rzavého na Stádlci. V roce 1589 je uvedeno, že byly sepsány regule dílčí statku Stádleckého po Vítovi ze Rzavého, kde statek Stádlecký získává Jiří Víta ze Rzavého. 25. srpna 1616, po 27 letech, přebírá Bohuslav ml. Víta ze Rzavého na Tvrzi Stádlec, dvůr poplužní, pivovar s krčmou, dva ovčíny a další majetek spolu se všemi dluhy, které byly na toto zboží vázány.

Další zmínka je roku 1622, kde je uváděno, že Bohuslav Víta ml. s bratrem Mikulášem podporovali stavy odbojné i po bitvě na Bílé hoře a brzy potom zemřeli. Ves i statek byly v tomto roce vypáleny císařskýn vojskem. Po tři roky nebyla pole oseta a řádně hospodařeno. Bohuslav Víta ml. je po smrti konfiskační komisí odsouzen k manství. Statek Stádlec je prodán za 20000 kop míšeňských Johaně Kateřině Hozlaurové. Později se stává majitelem Jan Kryštov Neuchyngar, ale poslední potomek rodu umírá v 18ti letech a Stádlec přechází do majetku jeho matky Anny Ludmily z Terešova a je v držení tohoto rodu do roku 1712. V této době je vystavěna kaple Bolestné Panny Marie. Od roku 1712 náleží Janu Norbertu z Pletingu, v roce 1721 je po jeho smrti prodán Františku Ferdinandovi hraběti z Říčan, který jej v zápětí prodává budějovickému měšťanovi Laurenci Antonu Preinholderovi a odtud přechází sňatkem do držení Schenflugů z Gamsemberka, kteří zde delší čas hospodařili.

V roce 1870 již patří dědicům svobodného pána Fellnera z Feldeggu.

Sňatkem syna ing. Františka Křižíka Jana s Annou přechází zámek se statkem a dalším zbožím do držení rodu Křižíků.

Ing. František Křižík narozen 8.7.1847 umírá ve Stádlci 22.1.1941. Slavný český elektrotechnik, vynálezce a podnikatel, který je pochován mezi velikány našeho národa na Vyšehradském Slavíně.Vynálezce obloukové lampy s regulátorem (1878),v r.1891 el.osvětlená fontána na jubilejní výstavě v Praze a první el. dráha v Praze z Letné do Stromovky a v roce 1903 dostavěl elektrickou trať z Tábora do Bechyně. V roce 1910 předložil návrh na elektrifikaci země!

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stadlec.info