CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 29.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie města Kardašova Řečice [ Historie (archivní dokument) ]

První doklady o existenci z roku 1267 — majetkové rozdělení jindřichohradeckého panství (a tím také Řečice) mezi Oldřicha z Hradce (získal Horní stranu) a Sezimu z Ústí (synovec Oldřicha, získal Dolní stranu s kostelem).

Samotný název města Kardašova Řečice (latinsky Rzecicium majus, německy Kardasch Retschitz) vznikl podle potoka Řečice (říčka, říčice), který pramení v okolí Mostečného a protéká kolem Pluhova Žďáru a Klenova (mezi Klenovem a městem napájí 2,5 km dlouhý, 96 hektarový rybník Velký řečický), poblíž kostela se pak stéká s Kardašským potokem, který pramení severně od města a napájí tamtéž ležící nedaleký rybník Kardaš. Podle něho má pak Řečice svůj přívlastek. (Kardaš — turecky bratr).
V průběhu 13. a 14. století se pak na obou stranách břehu potoka Řečice zformovala dvě správně samostatná střediska. Řečická dvojměstí s vlastními rychtáři a konšely se lišila počtem domů i velikostí náměstí.
Větší Horní strana měla již ve druhé polovině 14. století 44 domů. 14. 2. 1407 věnoval Jan starší z Hradce Kardašově Řečici městská práva, která byla potvrzena, a vlastně navrácena koncem roku 1992 výnosem České národní rady.

Obyvatelstvo bylo původně především německé, až za husitských válek došlo k počeštění.

Teprve po roce 1490 byla obě městečka spojena v jediný celek. Před rokem 1741 se začalo území mezi dvěma potoky zastavovat, za kostelem a farou vyrostl na místě bývalého starého pivovaru zámek s parkem a nádvořím. Výstavba města dále pokračovala předevsím kolem komunikací.

Už ve středověku vedla Řečicí důležitá obchodní cesta, spojující Sezimovo Ústí a celé Soběslavsko s Jindřichovým Hradcem a dále Lomnicí nad Lužnicí, Stráží nad Nežárkou a Třeboní. Roku 1887 byla zprovozněna příčná transverzální železniční dráha. V roce 1900 město dosáhlo historického maxima v počtu obyvatel — 2640. Později, po úpadku textilní továrny, nastal odliv obyvatelstva a předchozí počet už nikdy nebyl dosažen. V současnosti činí 2025 osob včetně obou místních částí, přilehlých vesnic Mnichu a Nítovic.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 10.08.2004 v 10:43 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY