CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Lesy Českého ráje [ Flora ]

Lesy Českého ráje

V dávné minulosti, po ústupu posledního zalednění a před vznikem stálého osídlení, byl Český ráj územím pralesů. S osídlováním člověk postupně les kácel a krajinu změnil na mozaiku lesů, rybníků, luk a polí.

Do poloviny 18. století se lesy obnovovaly samy - přirozeným zmlazením. Vyšší potřeba dřeva vedla k intenzivním těžbám a nutnosti umělého zalesňování. Od té doby se les stal továrnou na dřevo, kde byly vysazovány vedle rychle rostoucích dřevin, jako je smrk ztepilý a borovice lesní, i druhy nepůvodní: vejmutovka, douglaska, jedle obrovská, dub červený a modřín opadavý. To vše vedlo k vymizení původních lesních společenstev. Používání cizích druhů, stejně jako výsadby smrkových a borových monokultur, znamená narušení lesního ekosystému způsobující výrazné omezení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů. Následkem toho takový les není schopen odolat vlivům, které na něj působí - snadno podlehne kůrovci, mnišce a větru a nemůže zadržet tolik vody jako les se svou přirozenou skladbou.

Problémem lesů v Českém ráji je jejich intenzívní obhospodařování a značně pozměněná druhová skladba. Přirozené lesy jsou zastoupeny na malých plochách. Jde o zbytky reliktních borů ve skalních městech, bučiny v údolí Jizery, olšiny podél vodních toků a ojedinělé ostrůvky doubrav. Vzácně se tu nalézají i jiné typy lesních společenstev, např. dubohabřiny, suťové lesy, bezkoléncové a teplomilné doubravy.

Opomíjenou, ale přirozenou součástí lesa jsou vedle stojících živých stromů i stromy mrtvé a jejich padlé kmeny. Poskytují životní prostor pro mnoho živočichů a hub, bez kterých přirozený lesní ekosystém nemůže fungovat.

Největší šanci na přirozenou obnovu a přežití mají lesy v I. zóně Chráněné krajinné oblasti Český ráj a v přírodních rezervacích. Tyto lesy by po likvidaci nepůvodních druhů měly být ponechány jako bezzásahové, kde by jediným hospodářem byla příroda.

Podél vodních toků, ve svahových lesních prameništích a terénních sníženinách s vysokou hladinou podzemní vody se vyskytují jasanovo-olšové luhy. Jde o druhově bohaté lesy tvořené dominantní olší lepkavou a jasanem ztepilým s příměsí střemchy. Keřové a bylinné patro je často husté až neprostupné. Je domovem jak ohrožené bledule jarní a prvosenky vyšší, tak kopřivy dvoudomé, čistce lesního nebo bršlice kozí nohy.

Na živinami bohatých hlubokých půdách na svazích i plošinách v teplejších oblastech jsou přirozené dubohabřiny. Tyto lesy tvoří habr obecný, dub zimní a letní, častá je také lípa srdčitá. V keřovém patře roste líska a hloh. Na jaře v dubohabřinách rozkvétají sasanky, hrachory, dymnivky a violky.

Na svazích údolích, často inverzních poloh, se vyskytují květnaté bučiny. Jsou tvořeny bukem lesním a javorem klenem, lípou a výjimečně jedlí bělokorou. V těchto lesích nalezneme kromě nejvzácnějších druhů orchidejí i lilii zlatohlávek, kyčelnici devítilistou, jaterník podléšku a mnoho dalších druhů bylin a trav.

Na minerálně chudých kyselých půdách plošin a svahů jsou původní acidofilní bučiny tvořené pouze bukem lesním. Bohatý opad bukového listí neumožňuje rozvoj keřového a bylinného patra a tak v těchto lesích roste jen borůvka, věsenka nachová nebo některé trávy.

Druhově chudé lesy na kyselých půdách s dominantním dubem letním a zimním se nazývají acidofilní doubravy. Doprovodnými dřevinami acidofilních doubrav bývají bříza bělokorá, borovice lesní, jeřáb ptačí a krušina olšová. Z bylin jsou pro doubravy typické tráva lipnice hajní, černýš luční a borůvka, své neopomenutelné místo mají mechy.

Na písčitých půdách a temenech pískovcových skal mají svůj domov reliktní skalní bory. Borovice lesní zde při vysokém stáří dorůstá jen do výšky několika metrů a bývá často bizarního, pokřiveného růstu. Velké nebezpečí představuje invaze severoamerické borovice vejmutovky. Ta vytlačuje původní borovici lesní a mění chemismus půdy.



Literatura:
http://www.CesRaj.chkocr.cz

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.CesRaj.chkocr.cz

Typ záznamu: Flora
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 2, 07.08.2004 v 09:12 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY