Historie obce Roudné [ Historie (archivní dokument) ]
Nazývané in Hrudny, Rúdné, Ruden - obec 3 km od Českých Budějovic, bývalá městská ves (1505 - 1850).
Jméno zmíněné prvně 1411, je odvozováno od roudného, tj. rudu obsahujícího potoka nebo lesa. Ves s 9 poddanými nejprve příslušela ke dvoru na břehu Malše, kterou Huyer považoval za původní dvorec Záboří Čéče z Budivojovic, zmíněný již 1263. Později dvůr připadl pod šos města, ale zůstával zemským statkem. Ve 2. polovině 14. století se stal i se vsí majetkem měšťana Mikuláše Faulfiše, jehož syn Štěpán 1418 prodal ves Roudné kramáři Jakubu Brnířovi. V držení samotného dvora se pak vystřídalo několik šlechtických majitelů, ale 1487 byl již opět v měšťanském majetku jako Ramschisslův dvůr. Koncem 15. století polovina Roudného patřila Beneši Klaricovi a druhá Ladislavu Šitéřovi.
V letech 1501 a 1505 koupilo obě části město České Budějovice. Po smrti Matěje Ramschisla vznikly vleklé spory o dvůr, ukončené až 1539 jeho získáním do majetku města. Po brzkém zániku byly jeho pozemky rozděleny mezi poddané Roudného. Počet poddaných zůstával až do 1713 stejný (1713: 9 usedlostí, 69 duší / 1722: 55 duší, ves byla přifařena do Boršova nad Vltavou), 1843 jich bylo napočítáno 157 ve 23 staveních. Roku 1850 zanikl poddanský vztah městské vsi a Roudné se stalo osadou obce Rožnov. Od 1890 bylo samostatnou obcí s převážně německým obyvatelstvem. Roku 1869 stálo v Roudném 31 domů se 194 obyvateli a tento stav se až do první světové války téměř neměnil. K růstu vsi a změně národnostního poměru došlo přílivem nových obyvatel po 1918. Roku 1930 mělo Roudné již 71 domů a 295 obyvatel (216 Čechů a 78 Němců), 1950 již 88 domů a 323 obyvatel a 1970, 100 domů a 370 obyvatel. Roku 1991 bylo napočítáno v celé osadě ( a obci) 128 domů a 458 obyvatel, z toho ve vlastním Roudném 80 a 295, v Novém Roudném 48 a 163.
Roudné je typickou vrcholně středověkou lokační vsí, založenou při levém břehu Malše, která tvořila východní stranu návsi. Most byl situován jižně od vsi. Základ středověké vsi tvořily dvě řady velkých usedlostí vymezující náves. V období po polovině 18. století ves zaznamenala relativně velký růst, který trval do 2. třetiny 19. století. Teprve v té době vznikla souvislá řada usedlostí na západní straně vsi, po západní straně severojižní cesty a první stavení jihozápadně od vsi. Plochu návsi při řece zaplnilo několik domků. Současně bylo postaveno několik dalších usedlostí podél ulice z jihozápadního koutu návsi, při vidlici cest. Důležitou změnou se stala regulace řeky, která jižně od vsi tvořila velké zákruty a severozápadně od Roudného se rozlévala do široké nivy. Část tehdy zaslepených úseků toku zůstala zachována. Další přírůstek domů, Roudné zaznamenalo ve 20 a 30 letech 20. století. Mezi Roudným a Rožnovem se od 60 let začala formovat místní část Nového Roudného. Byl vybudován nový most přes Malši. Roudné si zachovalo téměř neporušenou půsorysnou i hmotovou srukturu zástavby, jejíž současná podoba ojediněle zachovává prvky zlidovělého baroku volut (dům č.pop.9 z 1862 na jižní straně návsi), převažují však velké patrové objekty usedlostí z poslední třetiny 19. století, upravované na přelomu 19.20. století.
Zvláště hodnotná je severní strana návsí a severozápadní kout s výklenkovou kapličkou.
