CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Miloslav Trefanec - kovářství [ Nositel tradice lidového řemesla ]

Držitel titulu
"Nositel tradice lidových řemesel"
za rok 2002

Pan Miloslav Trefanec se narodil 26. prosince 1942 v Čínově, malé vesnici nedaleko Klatov. Kouzlo kovářského ohně mu učarovalo již v raném dětství a jeho touhou bylo vyučit se kovářskému řemeslu.

V letech 1957 - 1961 se tedy učí v oboru kovář a podkovář. Tři měsíce v roce tráví na Zemědělském učilišti Mšené-Lázně, okres Roudnice nad Labem, devět měsíců je věnováno vlastnímu řemeslu. Tuto praxi absolvuje na statku v Novém Čestíně, okres Klatovy. Vzhledem k tomu, že při statku existuje velký chov koní, je značná část výuky věnována podkovařině. Vlastní kovařina je zaměřena především na opravu vozů a zemědělského nářadí.

Po základní vojenské službě pracuje jako kovář na Školním statku v Klatovech, u Státních meliorací v Klatovech, ve Strojní traktorové stanici v Klatovech. Jsou to bohužel léta krize a přerodu kovářského řemesla: takřka téměř mizí podkovařina, a z kováře se spíče stává strojní zámečník. V této době si pan Trefanec vybudoval doma malou dílnu, kde si zkouší a osvojuje staré technologické postupy kovářského oboru. Chce, aby výrobky měly i kus duše svého tvůrce, aby to nebyly předměty z anonymní sériové velkovýroby. Objevují se i první zájemci o produkci p. Trefance. Objednávají si ponejvíce krbové nářadí a stavební kování.

V 80. letech se stává zaměstnancem Okresního stavebního podniku Plzeň-sever, Závodu pro obnovu památek. Byla to firma, která se v západních Čechách začala zabývat opravami nemovitých kulturních památek. Z větších zakázek je dobré připomenou mříže ochozu věže kostela sv. Bartoloměje v Plzni a okenní mříže klášterního objektu Státní vědecké knihovny v Plzni.
Již na počátku roku 1990 si pan Miloslav Trefanec zažádal o oprávnění k podnikání. Ve skromných dílenských podmínkách začíná se samostatnou živností a snahou především vyhovět přání zákazníka, ale hlavně chce obnovit a podržet tradici a životaschopnost kovářského řemesla. Postupně si svépomocně vybudoval novou dílnu se slušným vybavením. Jak ale pan Trefanec uvádí, tím že ho živnost dnes musí uživit, ztratil svého "koníčka" kovařinu, neboť pro výrobu je určující poptávka zákazníka. známost kovářské osobnosti p. Trefance v regionu a kvalita jeho práce však zaručují přízeň investorů oprav nemovitých kulturních památek, pro které se opravují mříže či zhotovují nové, rekonstruují vrata nebo dveře. Pan Trefanec má pochopení i pro přání "malých" zákazníků, kteří za ním přicházejí ponejvíce s objednávkou zhotovení a oprav různého nářadí, stavebního kování či doplňků interiérů (klepadla, věšáky, svícny a další drobné ozdobné předměty, mříže apod.)
Pan Trefanec ve snaze o zajištění životaschopnosti živnosti se nevyhýbá ani dalším zakázkám, které mají spíše charakter zámečnického řemesla. Důsledně však technologii výroby rozlišuje podle pravidla: kovář kuje železo a zámečník piluje, kovář materiál seká a zámečník řeže, kovář železo probíjí a zámečník vrtá.

Ve snaze o získání dalších zkušeností a dovedností potřebných pro uchování tradic technologie kovářského řemesla se pan Trefanec nikdy nebránil konzultacím, setkáním a výuce u kovářských mistrů. Tradiční je účast na přehlídce Hefaiston - setkání uměleckých kovářů na hradě Helfštýně. Nezapomenutelné zážitky jsou spojeny se "zkušenou" u opravdu lidového kováře a muzejníka, písmáka p. Václava Votavy z Předslavi (1914 - 1993).
Problematiku kolem kovářské živnosti i umělecký růst pomáhali panu Trefancovi zvládnou např. Bohuslav Jirků, majitel a šéf velké umělecké kovářské dílny v Pelhřimově, Ak. soch. Petr Šturma z Prahy, prof. Alfréd Habermann, působící dnes v Rakousku či další přední rakouská kovářská dílna Josefa Neiderbauera.

KONTAKTNÍ ADRESA:

Čínov 664
339 01 Klatovy IV.
Česko (CZ)

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.nulk.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valassko, racr) org. 24, 28.02.2005 v 11:02 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY