Scénář doudlebského masopustu
Masopustní koleda se koná vždy sedmou neděli před nedělí velikonoční, proto je masopust každý rok v jiný termín.

V Doudlebech chodí mládenecká koleda, kterou tvoří:

Matka,hejtman,rychtář,1. a 2. konšel, 1.,2. a 3. tancmajstr, žitnej, pšeničnej, ovesnej a moučnej, dohromady tedy 12 koledníků. Koledu doprovázejí židi.

Matka je oblečena do oděvu pošitého barevnými proužky látky, které znázorňují rozkvetlou loku,v ruce drží cep, se kterým ukazuje směr putování koledy a směr zatáčení koleček, na zádech má zvoneček, aby se koledníci v mlze neztratili. Na hlavě má vysoký, špičatý klobouk s rouškou na obličej.

Koledníci chodí ve svátečních šatech, na nohou mají vysoké holínky. První dva koledníci (hejtman a rychtář) mají přes levé rameno uvázanou červenobílou šerpu, ostatní koledníci ji mají uvázanou kolem pasu. Hejtman s rychtářem nosí šerpu odlišně, protože jsou považováni za šlechtu.

Hejman nese halapartnu, na kterou napichuje uzené maso a špek, které si vykoleduje v obci. Halapartnu si smí hejtman stavět pouze na svou nohu, protože koledníci nemají nikde domovské právo.

Rychtář nosí v ruce právo, které má dutou rukojeť, ve které je zasunuto povolení od starosty obce. Povolení představuje několik zkrácených klasů slámy, zavázaných červenou mašlí. Právo je kulaté, ve velikosti dlaně, černé barvy. Na jedné straně je na něm nakreslen květ s pěti lístky, znázorňující 5 světadílů, na straně druhé květ se čtyřmi květy, znázorňující 4 světové strany.

První konšel nosí přes rameno pušku, se kterou bratrům koledníkům jednak výstřelem sděluje, že doslali od starosty povolení ke koledě, jednak jí obstarává bratrům koledníků potravu při putování krajem.

První tancmajstr má na levém předloktí myrtový věneček, který znázorňuje trnovou korunu Ježíše Krista. V ruce nese hůlčičku.

Moučnej je oblečený do bílého obleku, na hlavě má bílý klobouk s třásněmi. Na zádech má přišitou panenku, symbolizující Pannu Marii a hodiny ukazující 3,00 hod., čas, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. V ruce nese tašku na koledu a dřevěnou sekeru, se kterou vysekává díry do ledu při lovu ryb a v druhé ruce dřevěnou lopatu na sázení chleba a v našem případě na ní dostává vykoledované peníze.

Hlavním symbolem koledy jsou vysoké klobouky, ozdobené krepovými růžičkami, kterých je 365, jako dnů v roce. Růžičky znázorňují květy našich luk.Klobouky jsou zakončeny pěti výstupky, na každém je přichycena rudá krepová růžička, znázorňující 5 ran Ježíše Krista. Výčnělky jsou obaleny zeleným jalovcem - symbol trnové koruny. Pod obrubou klobouku je přichycena stužka s červenými a bílými třásněmi symbolizujícími pot a krev Ježíše Krista.

Mládeneckou koledu doprovází několik židů, kteří jsou oblečeni do záplatovaných starých obleků, v ruce nosí pytel sena nebo slámy. Židi upozorňují na příchod koledy, provádějí různé neplechy, jako plácají přihlížející pytlem po zádech, "kradou” hospodyním pečeni, koblihy a jiné dobroty, přichystané pro návštěvy, odnášejí různá domácí náčiní, vysazují vrata, apod.

Koledu také doprovází dechová kapela, která celý den hraje ke kolečku píseň Červená růžičko, a pokud si hospodář přeje, tak i píseň na přání.

Po obdržení povolení udělají koledníci před hostincem kolečko na šťastný návrat a kolečko panu hostinskému a pak již následuje putování po vsi. U každého domu udělají koledníci kolečko panu hospodáři s paní hospodyní tohoto počestného stavení a všem rodinným příslušníkům a návštěvám a pozvou je na večer do našich přástek (taneční zábava).

Před mší svatou se koledníci zastaví u kostela,kde se pomodlí Otčenáš, udělají kolečko panu faráři a tiché kolečko ( bez hudby) zesnulým bratrům koledníkům.

Kolečko se provádí tak, že koledníci vbíhají do dvora hospodáře v řadě za matkou. Matka si stoupne obličejem k hospodáři, tím směrem položí i cep. Koledníci se staví s otočkou do kruhu kolem matky. Ve chvíli, kdy všichni koledníci stojí v kruhu, dá rychtář hudbě znamení, ta přestane hrát a rychtář řekne komu kolečko dělají, moučný k vyzvanému dojde a dostane od něj koledu (peníze, koblihy, atd.), předá koledu rychtáři a zvolá hojaja. Rychtář dá hudbě znamení a ta pokračuje v písni, koledníci se z kruhu vytáčejí a staví se do řady za matku.

V některých případech se dělají kolečka speciální: tiché - v domě, kde během uplynulého roku někdo zemřel. Tuplované - toto kolečko dělají koledníci na šťastný návrat a sami sobě.

Koledu celý den doprovází řada masek symbolizujících jak časy dávné ( dělostřelci s jedno až dvouhlavňovým kanonem,fotografové, potulné cikánky,jeptišky, koně), tak dobu současnou (kadeřnice, pekaři, ale i karikatury politiků a mnoho dalších).

Koledu může kdykoli kdokoli zkontrolovat. V Doudlebech tak činí slaměná koleda, kterou tvoří ženatí páni oblečení do hasičských stejnokrojů ozdobených slámou. Slaměná koleda se ptá koledy mládenecké na všechny symboly, které koleda nosí. Pokud některý koledních neodpoví správně, je potrestán. Setkání obou koled je doprovázeno velkým veselým.

Večer se koná v sále kulturního domu věneček - taneční zábava, na které udělá koleda několik koleček pro sebe, pro kapelu, pro všechny, na které během dne zapomněli, nebo koho "urazili”. Poté tancmajtr vyzve k tanci paní hostinskou, která jako první zaplatí do "věnečku”.Věneček sundá večer tancmajtr z ruky, položí ho na talíř, který hlídá matka s rychtářem.Koledníci vyzvou k tanci postupně všechny paní a dívky ze sálu, a ty za tanec zaplatí do talíře pod věneček. Ženy se snaží věneček koledníkům vzít. Pokud se to některé podaří, přestává hudba hrát , věneček končí a taneční zábava může pokračovat až poté, kdy je věneček koledníky vykoupen zpět - většinou lahví alkoholu.

Informace poskytl Národopisný soubor Doudleban www.email.cz/doudleban
umělecká vedoucí Mirka Dürnfelderová


Národopisný soubor Doudleban se každý rok účastní také Masopustu v Českých Budějovicích. Popis z pozvánky na ten v roce 2006 nám také poskytli.
Masopust v Českých Budějovicích
V úterý dne 28.února 2006 v 16.00 hod. již po šestnácté požádají koledníci primátora města
o povolení: " městem České Budějovice jíti a koledu provozovati".
Po slavnostním obřadu - předání glejtu na základě "řádného vysvětlení" žadatelů o udělení tohoto městského privilegia a vzdání úcty představitelům města zatančením masopustních koleček - se koledníci vydají na svou obchůzku městem.
Již 16. rok je Statutární město České Budějovice spolu s Městskými kulturními domy pořadatelem této akce. V loňském roce se poprvé k pořadatelům připojilo jako odborný garant a koordinátor Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.
I když veškeré dění spojené s masopustními obchůzkami se bude odehrávat ve vnitřním prostoru českobudějovického náměstí a chodnících přilehlých ulic a i když " o masopustě" platí jakýsi nepsaný zákon, že " mnohé jest dovoleno, trpěno a tolerováno", prosíme řidiče o zvýšenou pozornost a opatrnost při průjezdu centrem města.
Kromě "stálic" masopustních koledníků budou koledujícími hosty i ženská masopustní koleda z Radostic u Borovan a staročeská koleda ločenická.
Pro ty občany, kteří se letos nedostanou mezi své koledující "bratry kamarády", zde uvádíme průběh žádání o povolení koledy.
*
Hejtman doudlebské koledy ( doprovázen Rychtáři ostatních koled ) za všechny koledující pozdraví pana primátora:

Rychtář: Buďte pozdraven, pane starosto!
Starosta: Vítám Vás !

Rychtář: Vážený pane starosto obce zdejší, přišli jsme Vás požádat o povolení k provádění masopustní koledy ve Vaší obci a žádáme o laskavou odpověď.

Starosta: Vážený pane hejtmane a pane rychtáři, já starosta zdejší počestné obce se vás ptám, odkud přicházíte?

Rychtář: Vážený pane starosto, my přicházíme od východu, odkud k nám přišli tři králové.

Starosta: Vás, pane hejtmane, se ptám, proč stavíte halapartnu na svoji nohu?

Hejtman: Vážený pane starosto, protože já, jako všichni koledníci, nemám nikde domovský právo, proto si stavím halapartnu na svý.

Starosta: Vysvětlení od vás mám a povolení vám dávám!
( při tom vsune Rychtáři do ferule - nebo podá do ruky - povolení - glejt )
text: " Udělení koledníkům o masopustním úterý dne 8. února 2005 městem České Budějovice jíti a koledu provozovati "

Rychtář: Vážený pane starosto, moc pěkně Vám děkujeme!
( při tom si ovazuje právo červenou pentličkou, na důkaz radosti z povolení si nasadí klobouk, který doposud držel v ruce.
Hejtman udělá totéž )

Rychtář " zavejskne" , konšel venku vystřelí, čímž dává znamení, že Rychtář převzal povolení koledovat do svého práva. Muzikanti spustí pochod.
Po ukončení žádání a udělení povolení koledování si primátor i ostatní zástupci města připijí s žadateli na stvrzení uzavřené dohody a na zdařilý průběh akce.
Jednotlivé koledy dělají kolečka na počest pana primátora a ostatních hostů i diváků.
/Mirka Dürnfelderová/

DALŠÍ INFORMACE: http://www.cmail.cz/doudleban