CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Kasematy Podzemní tvrze BOUDA [ Podzemí ]

Na podzemí bylo napojeno všech pět objektů tvrze. Celé podzemí je poměrně rozlehlé, nachází se zde asi 1,7 km chodeb.

Podzemí začíná za vchodovým objetem tzv. svážnicí, což je šikmá chodba se schody a šikmým výtahem pro dva klínové vozíky. Díky tomuto řešení nebylo nutné materiál dvakrát překládat. Pod svážnicí je vstup do první odvodňovací štoly dlouhé 70 m, která odvádí přebytečnou vodu a všechny tekuté odpady z větší části podzemí do údolí pod vchodovým srubem.

Několik metrů za dolní stanicí šikmého výtahu byly po obou stranách chodby vstupy do minových komor. Chodbu měla přehrazovat betonová zeď se střílnou a pancéřovými dveřmi. V případě dobytí vchodového srubu mohla jeho osádka ustoupit až do těchto míst, chodba se dala uzavřít a ze střílny ve stěně ji bylo možné dále hájit. Pokud by se situace stala neudržitelnou, bylo možno odpálit trhavinu v minových komorách, které se nachází na konci úzkých chodbiček vedoucích 10 metrů zpět. Chodbu by výbuch zavalil a spolehlivě uzavřel nepříteli cestu do nitra tvrze. Vše pro tvrz důležité se nacházelo až za tímto uzávěrem. Je však třeba připomenout, že tvrz by od této chvíle nebylo možné zásobovat municí, bylo by pře-rušeno nasávání vzduchu pro hlavní filtrovnu a také výfuk od dieselagregátů ve strojovně. Pro tento případ měly všechny stroje ve tvrzi záložní ruční pohon a každý ob-jekt svoji malou filtrovnu. Osádka by ve tvrzi nezůstala uvězněna, ale mohla by využít tři nouzové výlezy.

Jen o několik metrů dále hlavní chodbu přepažuje posuvný uzávěr č. 1. Jde o úpravu provedenou v době okupace. Posuvný uzávěr tvořil zde na Boudě železobetonový blok s tloušťkou 1 metr a hmotností 20 tun. Vybudováním tohoto uzávěru byla zrušena první vstupní chodbička původně vybíhající z hlavní galerie směrem vpravo do hlavní filtrovny tvrze. Dnes existuje již jen druhá spojovací chodbička, která však byla rozšířena při rekonstrukci sálu filtrovny v 50. letech minulého století.


Ve filtrovně (není veřejnosti přístupná) měly být umístěny sady filtrů s protidýmovými a protiplynovými články, které měly v případě napadení povrchu tvrze otravnými látkami čistit vzduch přiváděný potrubím z vchodového srubu. V celé tvrzi bylo možno v takovém případě udržovat mírný přetlak, aby vzduch mohl otvory (např. kolem zbraní ve střílnách) pouze vycházet, ale nikoliv vnikat dovnitř. Osádku by nešlo paralyzovat otravnými plyny. V září 1938 nebyla filtrovna vybavena. V některých prostorech podzemí ale byly již instalovány rozvody vzduchotechniky, které by umožňovaly řízenou regulaci vzduchu - větrání a ve válečných kasárnách též vytápění prostor. Za vstupem do filtrovny hlavní chodbu přepažuje posuvný uzávěr č. 2. Má obdobnou konstrukci jako předchozí, ale je zrcadlově převrácený. Jeho vybudováním byl zrušen vstup do sálu pro dieselagregáty (strojovny), který se nacházel po pravé straně chodby.

Za filtrovnou je po pravé straně hlavní chodby sál dlouhý 25 m. Jde o skladiště pohonných hmot, oleje a chladicí vody. Dvěma chodbičkami po pravé straně je spojen se sálem strojovny (délka 30 m), kdeměly být osazeny 3 dieselagregáty o výkonu 80 kW, které by v případě obklíčení tvrze a přerušení vnějšího elektrického napájení mohly pro tvrz vyrábět elektrickou energii. V zadní části sálu měla být ústřední dílna, v přední části sálu pod podlahou komora pro tlumič výfuků od agregátů. Výfuk měl procházet podzemím a měl ústit ve vchodovém srubu K-S 22a. Pro nouzové osvětlení byly v záloze připraveny petrolejové lampy. Tvrzová elektrárna měla být vybavena až v roce 1939, takže osádka musela používat nouzového osvětlení (petrolejové lampy, částečně i elektrický rozvod ze staveniště).

Ve vzdálenosti 66 metrů od svážnice se prostor hlavní galerie rozšiřuje v rozsáhlé překladiště před hlavním muničním skladem M1. První velký sál vlevo (dlouhý 40 m) měl sloužit jako sklad k uložení 6 000 ks dělostřeleckých granátů ráže 10 cm. Sál měly uzavřít dvě příčky a ocelové tlakové dveře. Druhý sál je menší a měl sloužit k uložení pěchotního střeliva pro kulomety. Munice měla být uložena v dřevěných truhlících se vzduchotěsnou zinko-vou vložkou. Všechny místnosti, kde hrozilo nebezpečí požáru nebo exploze munice, měly být opatřeny požárními clonami a sprchami a uzavřeny tlakovými dveřmi.







Na pravé straně překladiště se nacházejí čtyři místnosti. První byla laborační místnost dělostřelectva pro drobné opravy vadného střeliva. Ve druhé místnosti měla být na betonových soklech osazena tři čerpadla a tlakové zásobníky vody. Pod podlahou místnosti je hlavní zásobní jímka, do které byla svedena voda pramenící v podzemí tvrze, mimo jiné také z výklenku v zadní stěně skladiště dělostřeleckého střeliva. Pomocí čerpadel se voda rozváděla do zásobníků v různých částech tvrze. Následovala laborační místnost pěchoty, kde se popřípadě prováděly menší opravy kulometů. Čtvrtou místností vpravo bylo skladiště ručních granátů. Poslední místností celého hlavního muničního skladu M1 za překladištěm je skladiště signálních a osvětlovacích raket. Z bezpečnostních důvodů má dvakrát zalomený vstup, i zde se počítalo s tlakovými dveřmi, vodní sprchou a vodní clonou. Za všeobecné mobilizace již byla ve tvrzi uložena část předepsané dotace munice - v celé tvrzi se nacházelo více jak jeden milión kusů kulometných nábojů ráže 7,92 mm.


Již jsme se zmiňovali o tom, že tvrz byla po válce v letech 1949-50 opravována. Kromě oprav vchodového srubu, hlavní chodby a sálů v přední části podzemí se začalo pracovat na ražbě nových sálů, kterých mělo být celkem 11. Ty by po dokončení sloužily jako sklady, celá tvrz se tak měla stát velmi rozsáhlým vojenským muničním skladem. Výlom byl zahájen pouze u prvních dvou sálů, ale ani v jejich případě nedošlo k úplnému dokončení. Proto zde zůstaly nevybetonované a nedokončené směrové štoly, první vpravo a druhá vlevo od hlavní chodby. Tyto štoly stejně jako celé podzemí tvrze patří mezi oblíbená místa, kde zimují netopýři.

Naproti nedokončené druhé štole (dlouhé asi 30 metrů) se nachází spodní kabelová komora. Do ní byl pomocí pažnice a ocelového lana sveden telefonní kabel. Z povrchových kabelových komor byly kabely rozváděny dále do týlu v hloubce tří metrů pod zemí. Kabelové komory jsou dvě (další po několika metrech opět po pravé straně hlavní chodby je osvětlená). Třetí telefonní kabel byl zaveden z obce Těchonín do vchodového srubu. Toto několikeré násobení bylo provedeno z bezpečnostních důvodů, neboť projektanti předpokládali silné postřelování a bombardování povrchu tvrze v případě bojů.


Přibližně v polovině délky hlavní galerie se po levé straně nachází pět sálů kasáren. V tomto místě je největší skalní nadloží největší mohutnost (téměř 60 m). Směrem k objektům K-S 22, 21 a 23 i směrem zpět ke K-S 22a se nadloží pozvolna snižuje. Ještě před kasárnami je malé překladiště munice pro pěchotní srub K-S 24. Vlevo z tohoto překladiště odbočuje chodba (dlouhá 180 m), na jejímž konci je vstup do schodišťové šachty s výtahem vedoucí na horní patro pěchotního srubu K-S 24. Z této chodby byl také vstup do kasáren a do ošetřovny.

V prvním sále kasáren měl být sklad koksu, sklad oděvů, denní sklad potravin, kuchyně 10 kabin WC a sprchy. Za betonovou zdí byla ošetřovna, do které se vcházelo samostatným vstupem z chodby k K-S 24. Přes hlavní chodbu měla být kotelna. V následujících třech sálech se nacházely ubikace mužstva, poddůstojníků a důstojníků a ubikace hotovosti. Lůžka v ubikacích neodpovídala celkovému počtu osádky. Část vojáků totiž byla ubytována přímo v povrchových objektech, další měli být ve službě v různých částech tvrze (jedna postel připadla na dva muže). V přední části druhého sálu se nacházelo také skladiště se záložní dávkou potravin. Každý z následujících tří sálů měl vždy dvě umývárny. Poslední sál kasáren sloužil jako ubikace důstojníků, kanceláře, stanoviště velitele a telefonní ústředna. V zadní části sálu byly WC a umývárna pro důstojníky. Z tohoto sálu by byla tvrz za boje řízena. Kasárna měla být vytápěna teplým vzduchem.


Asi 40 m za kasárnami je výhybna s dílenskou kolejí. Zde se nacházel sklad dopravního materiálu a dílna pro opravy vozíků. V tomto prostoru byly po válce koleje vytrhány, ale v současnosti jsou již z části obnoveny a hlavní kolej je tak průjezdná v celé délce podzemí. Po dalších 200 m úhýbá vpravo z hlavní chodby odbočka do podzemních prostorů dělové věže K-S 22. První sál vpravo, který má částečně zachovány cihlové příčky, měl sloužit jako velitelské stanoviště dělostřeleckého objektu - otočné dělové věže. Nacházela se v něm kancelář střelby, kancelář a ubikace velitele objektu, telefonní ústředna a místnost radiostanice. Následují dva sály muničního skladu M2, které ukrývaly necelou polovinu dotace střeliva pro objekt (každý pro cca 2 600 granátů ráže 10 cm). Už před prvním sálem (velitelským) měla být dělostřelecká galerie přepažena dvěma vzduchotěsnými dveřmi, které by tvořily přetlakový uzávěr SAS. Za boje by byl objekt i s podzemím tlakován, aby zplodiny, vznikající při střelbě, byly vytlačovány ven. Uzávěr SAS bránil úniku vzduchu z prostoru dělové věže do podzemí tvrze. Šachta pro výtah se schodištěm vede vzhůru do dělostřeleckého objektu, vpravo od šachty je místnost pro strojovnu výtahu (nosnost výtahu 2 500 kg a rychlost 1 metr za 3 sekundy), kterou s šachtou spojuje průchod pro tažná lana, vlevo od šachty je měnírna (místnost pro usměrňovače elektrického proudu, neboť elektromotory dělové věže poháněl stejnosměrný proud). Na schodišti je 99 schodů.

Po několika metrech za odbočkou k dělostřelecké věži K-S 22 končí hlavní galerie. V tomto místě klesá svah kopce Bouda do údolí směrem k Dolním Boříkovicím a nakrytí nad chodbou se zmenšuje. Aby byla dodržena minimální stanovená bezpečnostní výška 16 m skalního nadloží nad chodbou, musela být další část podzemí snížena. Obě části podzemí jsou spojeny vyrovnávací šachtou hlubokou 14 m. Do nižší části podzemí lze sestoupit po 74 schodech. Zde pokračuje k pěchotním srubům K-S 21 a 23. Nad vyrovnávacím schodištěm se nachází vstup do nouzového východu, který je vysoký 17 m a který měl fungovat na zajímavém principu přesýpání materiálu.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Podzemí
AKTUALIZACE: Patrik Běťák (SSOŠ Nový Jičín) org. 2, 24.05.2005 v 10:31 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY