Řeka Olše

Protéká naším městem a její délka na území Českého Těšína je 6,4 km (od Třince-Koňské po Chotěbuz). Tvoří hranici mezi Českou a Polskou republikou, které jsou v Těšíně navzájem spojeny dvěma mosty - most Svobody na ul. Střelniční slouží provozu ve směru do Polska a most Družby na ul. Hlavní slouží pro provoz ve směru z Polska.

Olše pramení v Polské republice u obce Koniaków. Ústí do Odry v Kopytově u Bohumína. Nad obcí Bukovec vtéká na území ČR. Od tohoto místa až po ústí je dlouhá 72,7 km a z toho přes 25 km tvoří státní hranici s PR.

Přítoky Olše jsou následující levostranné (dále jen l.b.) a pravostranné (dále jen p.b.): l.b. Lutyňka, p.b. Šotkůvka, l.b. Dětmarovická Mlýnka, p.b. Petrůvka,l.b. Karvinský p., p.b. Mlýnka v Karviné, l.b. Stonávka, p.b. Larischův příkop, l.b. Darkovský p., p.b. Rájecký p., l.b. Loucká Mlýnka, l.b. Kyšinec, p.b. Bobrek, l.b. Dělnice, l.b. Hrabinka, p.b. Puncówka, l.b. Sadový p., l.b. Rakovec, l.b. Ropičanka, p.b. Staviska, l.b. Neborůvka,l.b. Bystrý p., l.b. Kanada, l.b. Tyra, p.b. Líštnice, p.b. Sosna, p.b. Vendryňka, l.b. Tisový p., l.b. Hluboký p., l.b. Liderov, l.b. Kopytná, p.b. Hluchová, l.b. Jatný, p.b. Kompařov, l.b. Vlašský, l.b. Milíkov, p.b. Rohovec, l.b. Jasení, p.b. Kostkov, p.b. Radvanov, l.b. Lomná, l.b. Lísky, p.b. Hranečník, l.b. Javorská, l.b. Zarembčok, p.b. Bystrý, l.b. Oleška. Dále je do toku zaústěno mnoho melioračních kanálů a malých bezejmenných potoků.

Olše v části svého toku tvoří státní hranici mezi ČR a PR. Jedná se o hraniční úsek Bohumín-Závada (s výjimkou úseku u Věřnovic v délce 2,52 km), Karviná-Ráj-Český Těšín a kratičký úsek v délce 370m nad obcí Bukovec.V těchto úsecích se pravý břeh nachází v PR v kat. územích obcí Olza, Uchylsko, Gorzycki, Laziska, Godów, Otrebów, Pogwizdów, Marklowice, Boguszowice, Ciesyn a obce Istebna.

Na území ČR Olše protéká územím těchto obcí a měst: Bohumín - Kopytov, Skřečoň, Věřňovice, Dolní Lutyně, Dětmarovice, Závada, Koukolná, Staré Město, Karviná - Doly, město Karviná, Lázně Darkov, Karviná - Ráj, Louky, Podobora, Zpupná Lhota, Český Těšín, Ropice, Konská, Třinec, Dolní Líštná, Lyžbice, Vendryně, Karpentná, Bystřice nad Olší, Hrádek, Návsí, Jablunkov, Písek a Bukovec.

Na Olši byly prováděny regulační práce ve velkém rozsahu zejména během minulého století a tak lze považovat Olši od ústí do Odry až po Třinec za upravenou. V úseku od Třince ke státní hranici teče tok tratí se skalnatým a balvanitým dnem a s pouze dílčími úpravami břehů. Koryto je však i v tomto úseku stabilizované spádovými objekty.

Voda z řeky Olše se využívá hlavně pro zásobení průmyslu a energetiku. Vodou z Olše pro své potřeby jsou zásobovány Bochemie Bohumín, ŽD Bohumín, Elektrárna Dětmarovice, Důl Darkov, Důl ČSA, Rybářství Rychvald , Jäkl Karviná, Dalkia Morava (dříve Teplárna ČSA) , Důl Lazy a Energetika Třinec pro TŽ. V hraničním úseku je voda odebírána rovněž pro potřeby PR.

Na toku se nachází 10 jezů sloužících k odběru vody a dalších 37 spádových objektů sloužících ke stabilizaci podélného sklonu.

Po celý rok je obývána vodním ptactvem. Najdeme na ní labuť bílou, morčáka velkého, volavku popelavou, čápa bílého, lžíčáka pestrého, čírku modrou a potápku černokrkou.

Po hydrologické stránce patří Olše k řekám se značně rozkolísanými průtoky, podíl minimálních a maximálních průtoků dosahuje až 1:1000. Řeka Olše odvádí vody z hustě zalesněných částí Slezských Beskyd, Jablunkovské vrchoviny a Moravskoslezských Beskyd, které jsou oblastmi srážkově nadnormálními. V průběhu roku zde nejnižší srážkové úhrny bývají v zimních měsících (únor), nejvydatnější srážky se vyskytují v červnu až srpnu. Intenzivní srážky v letním období jsou příčinou povodní, které se vyskytují často souběžně s velkými vodami na řece Ostravici. Kulminace průtoku je však za povodně relativně krátká, a nástup povodňové vlny nebývá tak rychlý jako na blízké Ostravici.

Dlouhodobé průměrné průtoky činí v Jablunkově 1,8 m3/s,v Českém Těšíně už 8,3 m3/s a v nejníže sledovaném profilu ve Věřnovicích 13,7 m3/s.

Velké vody na Olši pod ústím Stonávky jsou příznivě ovlivněny přehradní nádrží Těrlicko vybudovanou na řece Stonávce, která v tomto úseku Olše velikost povodně tlumí.