CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Четверг 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Velikonoce [ Народные традиции ]

Z historie Velikonoc

Panímámo zlatičká,
darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka,
uteče Vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže,
kdo jí odtud pomůže?

Velikonoce

jsou pohyblivé svátky jara, které se slaví nejbližší neděli po prvním úplňku Měsíce po jarní rovnodennosti, tedy v období mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Pod různým pojmenováním je slavili lidé od samého počátku své uvědomované existence. V té nejstarší podobě vzdávaly Velikonoce hold návratu jary, oslavovaly probuzení života v přírodě a všemi dostupnými možnostmi pokládaly základ ke zrodu a zabezpečí nového života.

Zde bajdeme kořeny některých tradic - pokrmů z vajec symbolizujících plodnost, kraslic - skořápka představovala Zemi, žloutek Slunce, bílek Měsíc. Účinek se umocňoval barvením - barvami života: červenou, zelenou, žlutou, poléváním voskem. Pečivo z kynutého těsta mělo být kulaté, lesklé a dozlatova zářivé jako slunce na obloze a nybýváním na objemu potvrzovat zrod nového života.

Velikonoce jsou ovšem nejvýznamnější svátky křesťanské církve, spojené s památkou umučení a vzkříšení Krista.

Navazovaly pravděpodobně na židovský svátek PESACH, oslavující vyvobození Židů z egyptského zajetí, který připadal na den prvního jarního úplňku. V předvečer svátku se upekl roční beránek a ten se spolu s nekvašeným chlebem jedl při hostině. Ani na našich velikonočních stolech beránek nechybí, ať už upečený z piškotového těsta, nebo méně často v masité podobě.

Velikonoční cyklus je zahájen hned po masopustním úterý Popeleční středou, kdy se drží přísný jednodenní půst. Od ní se počítá čtyřicetidenní postní doba, což praktický znamená nejenom omezit svůj jídelníček, ale také se zamyslet nad sebou samým a pozitivně působit v mezilidských vztazích.

Každá ze šesti neděl má své jméno:

První - Černá nebo Pytlová - ženy se oblékaly do černých šálů a zástěr. Někdy je zvaná Pučálka podle pokrmu z hrachu nebo také Liščí podle zvyku, že se na vrbové proutky věšely tajně upečené preclíky a zvědavým dětem se odpovídalo, že je tam věšela liška.

Druhá neděle - Pražná - podle obilní "pražmy".

Třetí neděle - Kýchavná - kdo kýchne třikrát, bude celý rok zdráv. Přálo se "Pomáhej Pan Bůh".

Čtvrtá neděle - Družebná - nebo také Růžebná - v kostele se měnila fialová barvy na růžovou. Pro družební pohoštění se odma pekly koláče - družbance.

Pátá neděle - Smrtná nebo Smrtelná - zahalovaly se kříže v kostele, vynášela se smrt (Morana, Mařena) - figurka ze slámy a hadrů na tyči se házela do vody.

Šestá neděle - Květná - svěcení větviček jívy " kočiček" na památku slavného Kristova vjezdu do Jeruzaléma.



Pašijový týden

Po modrém pondělí a šedivém úterý nastává škaredá středa - podle toho, že se Jidáš škaredil na Ježíše Krista. (Říkalo se ji také sazomelná, protože se čistily komíny a všechno po zimě).

Zelený čtvrtek - v ten den se v kostele oblékalo zelené roucho, jedla se zelená strava, vstávalo se brzy, pekly se "jidáše", naposledy zvonily a umlkly až do Bílé soboty kostelní zvony - odlétaly do Říma, nahradily je klapačky a řehtačky.

Velký pátek - ukřižování Krista - pro křesťany den hlubokého smutku a nejpřísnějšího půstu. Lidová tradice k tomuto dni váže mnoho kouzel a pověr, kdy při krátkém hlase pašijí se otevírá země, aby odhalila své poklady a tajemství (např. Balník se svatováclavským vojskem).
Poklady prý označovalo světýlko nebo kvetoucí zářící kapradí. (K. J. Erben: Kytice - Poklad).

Bílá sobota - byla dnem svěcení ohně rozdělavaného před vchodem kostela. Doma se uhasila ohniště a nově se zapálila až posvěceným polínkem přineseným od kostela. Popelem se sypala pole a louky. Vrcholem dne je sváteční mše Vzkříšení, po kterém končil půst a rozezněly se zvony.

Neděle velikonoční - Boží hod velikonoční - svěcení všech velikonočních pokrmů - beránek, mazance, vejce, chleba, vína apod.

Pondělí velikonoční - velikonoční hodování spojené a pomlázkou a obdarováním malovanými vejci a kraslicemi. Pondělí velikonoční neslo také pojmenování Červený nebo Mrskaný pondělěk. Vyšlehání mělo zajistit zdraví, štěstí a píli.

Zvláštní funkci měla pomlázka "babská", v úterý, kdy vdané ženy oplácely šlehání mužům.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 09.04.2004 v 09:37 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY