Chata Ropička

V letech 1911- 1913 vybudovalo PTT Beskid svou první útulnu na Ropičce podle návrhu architekta S. Filasiewicze ze Lwowa. Byla slavnostně otevřena za účasti asi 2000 lidí
6. června 1913. Chata poskytovala nocleh pro 20 lidí, měla verandu, kuchyni, bufet, byt pro hospodáře , 2 pokoje v podkroví a jeden sál. Byla vybudována v tatranském stylu a také nábytek byl "lidový ze Zakopaného". Tato hezká útulna však neměla dlouhého trvání, neboť v noci ze 3. na 4. dubna 1918 do základů vyhořela. Požár byl s největší pravděpodobností založen úmyslně. PTT Beskid původně zamýšlelo novou chatu opět postavit na Ropičce, ale za politické situace r. 1918 se rozhodlo pro Malý Stožek. Nedaleko Ropičky na vrcholu Goduly vybudovali v r. 1935 Poláci soukromou chatu, ale ta téhož roku také vyhořela.

V blízkosti spáleniště na Ropičce si posléze zakoupil pozemek Klub českých turistů, který po roce 1918 zakládal své pobočky na Těšínsku. Novou útulnu vybudoval odbor Slezská Ostrava podle návrhu arch. J. Čermáka z Místku, jenž krátce předtím projektoval chatu na Prašivé. Základní kámen byl položen 25.5.1924 a slavnostní otevření se konalo už 5. října téhož roku.

Turistům zde byly k dispozici 4 pokoje se 14 lůžky, společná noclehárna a
15 lůžek nouzových, celkem 54 míst k přespání. Nutno podotknout, že tato chata s největší pravděpodobností nestojí na místě původní polské útulny
Ve 30-tých letech byla Bezručova chata, jak se oficiálně nazývala, poprvé přestavěna, stejně jako ostatní útulny v Beskydech. Tehdy totiž vrcholila krize v turistice a zvítězily nové názorové proudy. Původně totiž - na přelomu století putoval zámožnější turista ve dne za krásami vlasti a večer strávil s přáteli na chatě. Ta musela mít následující vlastnosti - chvalně známou kuchyni, dobře vyleželé pivo a z prostorné verandy rozkošný pohled. Do roku 1910 se chaty stavěly ve stylu zámeček z pohádky (Javorový), později a la perníková chaloupka (Ropička, Prašivá). Nákladné chaty zadlužily turistické spolky na mnoho let dopředu. Útulny navíc vyžadovaly neustálé opravy, poněvadž věžičky a vikýře špatně odolávaly bičujícím větrům na vrcholcích hor. Finance však chyběly, protože další turistická generace měla v době hospodářské krize hluboko do kapsy. Turistické spolky se proto rozhodly své útulny přestavět podle alpského vzoru, tj. prosté a bez ozdob uzavřené bez teras a balkónů. V tomto duchu byla upravena v roce 1936 i Bezručova chata na Ropičce.

Po válce chata víckrát změnila majitele. KČST zanikl povinným sloučením spolků do TJ roku 1950 a na Ropičce se usadil spolek Vzlet OKD, Restaurace a jídelny a nakonec Kancelářské stroje Brno. Ty zde zřídily své rekreační středisko a chatu pro veřejnost zavřely. Ještě roku 1989 si kronikář obce Řeky stěžuje, že "turisté se mohou občerstvit pouze mimo chatu pitnou vodou, kterou si napustí do hrníčku přivázaného řetězem". Kancelářské stroje Brno chatu také přestavěly, ovšem méně zdařile. Nyní je Bezručova chata v soukromých rukou a chatu spravuje nájemce.

Na nejvyšším místě Ropičky postavil Klub českých turistů roku 1929 i dřevěnou rozhlednu. O rok později ji vybavil orientačním schématem okolních hor. Z rozhledny prý byly vidět chaty na Čantoryji, Klimczoku, Javorovém, Lysé hoře, Ondřejníku a také kaple na Radhošti. Co se s rozhlednou stalo, není známo, ale nikdo z pamětníků v obci Řeka si ji nepamatuje a je jisté, že po válce už neexistovala.

Dnes je na nejvyšším bodě Ropičky pouze triangulační tyč a celý hřeben je zalesněn. Zalesňování beskydských vrchů probíhalo v 50. letech 20. století. Dříve stály chaty na holých vrších a měly slunné louky a překrásný rozhled.
Také Bezručova chata měla velkou louku otevřenou do údolí Řeky, která sloužila četným lyžařským kurzům Dnes je chata utopená v lesích, a přestože má asfaltovou cestu pro automobily jako Prašivá, návštěvnost obou chat se nedá srovnat.

Danuše Piegzová - Těšínsko - vlastivědný časopis okresů Frýdek-Místek a Karviná

DALŠÍ INFORMACE: http://www.KCT-MSK.cz