Historie Židovského města [ Historie (archivní dokument) ]
HISTORIE ŽIDOVSKÉ NÁBOŽENSKÉ OBCE V TŘEBÍČI
O přítomnosti židovského etnika v blízkosti Třebíče nejsou až do roku 1338 k dispozici žádné věrohodné údaje. Nelze ovšem vyloučit existenci několika rodin v blízkosti kláštera ještě před tímto datem. Teprve k r. 1338 se dovídáme z tzv. norimberského martyrologia o Židech v Třebíči. Další informace pochází z jihlavské knihy psanců. Potvrzuje přítomnost Židů v Třebíči (Podklášteří) v době před rokem 1410. Zcela spolehlivě je židovské osídlení na Podklášteří doloženo k roku 1573 ve vrchnostenském urbáři.
Židé byli zručnými řemeslníky a úspěšnými obchodníky, kteří představovali pro křesťanskou část města velkou konkurenci. Ačkoli křesťanství, jak je známez evangelií a děl svatých Otců a Judaismus, jehož zásady jsou obsaženy o Tóře, jsou si blízké, (víra v téhož Boha a Bibli, naděje na odpuštění hříchů, ve zmrtvýchvstání, ve věčný život...), vzájemný vztah byl vždy velice napjatý - křesťané zastávají přesvědčení, že vinu na smrti Ježíše Krista nesou Židé. Tolerování okolím a vrchností si Židé museli vykupovat četnými daněmi a poplatky. Co se řemesel týče, tak před rokem 1618 směli Židé provozovat jen koželužství, pálení kořalky, rukavičkářství, obchodovat s veteší a půjčovat peníze na úrok. Začátkem 17. stol., v posledních letech vlády Smila Osovského a Kateřiny z Valdštejna se Židé neměli špatně. Kateřina z Valdštejna Židům výdělek přála a nestranila se jich. Plynulý růst a rozmach byl ale narušen r. 1618 - 1648 třicetiletou válkou, r. 1757 povinným snížením střechy synagogy (její slavnostní osvětlení uráželo pány třebíčského panství), r. 1759 velkým požárem, jež zničil 184 domů v židovské obci, častými povodněmi....
Do 19. století vstoupilo židovské město s 1170 obyvateli - v té době bylo největší na Moravě. Částečné uvolnění přinesl až revoluční rok 1848, kdy Židé nabyli plná občanská práva a mohli se volně pohybovat. Židé se začali stěhovat do lepších domů nejen ve městě, ale odcházeli za lepšími ekonomickými podmínkami do Brna, Jihlavy, Vídně... V Třebíči ghetto začali osídlovat křesťané a postupně se z něj stávala dělnická čtvrť. Konečnou tečku za historií židovské obce udělala 2. světová válka. Nacisté odvezli z Třebíče do koncentračních táborů 281 Židů. Pouze 10 jich přežilo, ale ti již neměli dost sil opět oživit komunitu.
Jako hmotná připomínka dlouhé a bohaté historie židovské obce v Třebíči nám zůstalo ghetto, které se řadí mezi urbanisticky nejzachovalejší v Evropě. Do dnešní doby se zachovaly dvě synagogy a celkem 123 více či méně zachovalých staveb.
