k.ú.:Slavkov, Nová Lhota
výměra:49,76 ha
nadm. výška:540 - 610 m
vyhlášeno: 1987

Národní přírodní rezervace Porážky - rozsáhlý komplex typických bělokarpatských luk s rozptýlenými dřevinami, především dubem, asi 1,5 km severně od Vápenek. Hlavním důvodem ochrany je výskyt všivce statného na jediném místě v České republice a desítky druhů orchidejí, tří druhů kosatců, hořce hořepníku aj. asi 1,5 km SSZ od obce Vápenky. Komplex typických bělokarpatských luk s rozptýlenými dřevinami, především dubem. Roste zde řada ohrožených a chráněných druhů rostlin (střevíčník pantoflíček, prstnatec bezový, vstavač mužský a bezový, hlavinka horská, pětiprstka žežulník, tořič čmelákovitý, hvozdík pyšný a jiné. V těchto lučních společenstvech žije i mnoho bezobratlých živočichů, zejména motýlů. Například jasoň dymnivkový, modrásek modrolesklý a modrolemý, perleťovec dvouřadý a kopřivový, žluťásek barvoměnný nebo bělásek topolový. (Bílé Karpaty)

Geologie - Bělokarpatská jednotka magurského flyše - svodnické souvrství - je tvořeno vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci (paleocén-maastricht). Reliéf v okolí NPR je silně vertikálně členitý a představuje jej plochá vrcholová část širokého hřbetu (zbytek zarovnaného povrchu) západně kóty 650,3 m n.m. Eluvia a svahové sedimenty vytvořily podmínky pro vznik kambizemě typické střední zrnitosti, na části území i kambizemě pseudoglejové.

Květena - Převládajícím typem vegetace jsou teplomilné travnaté porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), které se zde vyskytují v neobvykle velké nadmořské výšce (600 m). Ve spodní části je aktivní sesuv, na kterém se střídají sušší místa na skeletovitém podloží s vlhkomilnými porosty. Najdeme zde i mokřady (asociace Angelico-Cirsietum oleracei) s pcháčem zelinným (Cirsium oleraceum) a druhově bohatá lemová společenstva. V rezervaci bylo zjištěno téměř 300 druhů cévnatých rostlin, z nich je nejvýznamnější všivec statný (Pedicularis exaltata), který jinde v České republice neroste. Dále zde roste tořič čmelákovitý (Ophrys holosericea), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), pětiprstka žežulník hustokvětá (Gymnadenia conopsea subsp.densiflora), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kosatec trávovitý (Iris graminea), kosatec pestrý (Iris variegata), kozinec dánský (Astragalus danicus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), plamének přímý (Clematis recta), len žlutý (Linum flavum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), na vlhkých místech prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), vítod nahořklý (Polygala amarella) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). V roce 1997 zde byla objevena plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum).

Zvířena - Dosavadní průzkum ptáků prokázal výskyt např. bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra), křepelky polní (Coturnix coturnix), strnada lučního (Miliaria calandra) a chřástala polního (Crex crex). Na luční společenstva a lesní okraje jsou vázány rozmanité druhy bezobratlých. Z ohrožených druhů motýlů zde byl zjištěn např. jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosymone), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate) a p.kopřivový (Brenthis ino), žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), bělopásek topolový (Limenitis populi). Žije zde i typický druh karpatských květnatých luk píďalka malebná (Coenocalpe lapidata). Z fytofágních brouků lze upozornit na dřepčíky Dibolia foersteri, Argopus ahrensi a Longitarsus tristis, nosatce Donus intermedius, krytonosce Mogulones curvistriatus, štítonoše Cassida murraea aj.

Využití - Lokalita byla v minulosti využívána jako jednosečná louka. V době kolektivizace byla občas přihnojena minerálními hnojivy. V roce 1978 byl v severní části lokality proveden nevhodný rekultivační zásah, jehož následkem došlo k sesuvu půdy, který na rozsáhlém území narušil vegetační kryt, místy odhalil podloží a téměř zničil populaci všivce. Navíc rekultivovaná část nad sesuvem byla oseta směsí kulturních odrůd trav a jetelovin. Po této události byla sesuvná plocha kosena ručně s pomocí brigádníků a stala se zajímavým místem pro studium sekundární sukcese. Je zde dokumentována obnova lučního porostu bez výrazného stadia ruderální vegetace. Současně byl studován vzácný poloparazitický všivec, kterého se podařilo namnožit v kultuře a vypěstovanými sazenicemi a doséváním semen byla posílena původní populace. V současné době zde roste a každoročně vykvétá asi 100 jedinců. Díky pravidelnému obhospodařování je dnes rezervace v dobrém stavu, jen mokřad místy zarůstá rákosem obecným a třtinou šedavou.

Poznámka - V ochranném pásmu rezervace, na Předních loukách, rostou dále srpovník karbincolistý, zvonek hadincovitý, hvozdík pyšný pravý, česnek kýlnatý a čestec (rozrazil) dlouholistý.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.BileKarpaty.cz