CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 29.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Karlova ulice

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Karlovou ulicí od založení města Pardubice vedla hlavní cesta do královského a krajského města Chrudimi. Původně vycházela přímo z náměstí jako pokračování ul. Bartolomějské od pardubické tvrze. Když Vilém z Pernštejna po požáru r. 1507 znovu postavil město a vybudoval mohutné opevnění s valem a Městskou řekou, byla cesta na jih uzavřena, otevřena Pražskou branou jen na západu. Chrudimská cesta ztratila na významu, končila u Městské řeky, přes kterou v době míru byl dřevěný most. K bráně, později Zelené, se jezdilo po břehu řeky kolem jihozápadního rondelu, kde je dnes budova bývalého Okresního úřadu. Vznikající Karlova ul. probíhala po okraji zátopového území – Olšinek. Po druhé straně byly zahrady, kde si držitelé gruntů ve městě stavěly stodoly, pro něž nebylo ve vnitřním městě místo a kde byly požárním rizikem. Časem tu vznikaly rozsáhlejší dvory, jako obecní dvůr, původně Markvartovský, který ležel tam kde se stýkaly ulice Žitná a Jindřišská s Karlovou, dnes Arnošta z Pardubic. Karlova ulice dostala jméno r. 1882 podle "pana Karla", zámeckého úředníka, který při ulici vlastnil v letech 1507-1517 dvůr. Obytná stavení vznikala až v 19. století, proto se jižní části Karlovy ulice říkalo Nová. Elektrárna v ulici postavil Ing. František Křižík r. 1904 a r. 1911 ji převzalo město, podnikalo a vydělávalo. Většina ulice byla obestavěna přízemními domy, někde ještě s lepenkovou krytinou. Od r. 1929 stojí na začátku ulice moderní nová reálka dle projektu arch. Machoně, dnes Střední a vyšší škol elektrotechnická. V oblouku proti počátku Anenské ulice stál dvoupatrový dům z 20. let 20.stol. V jeho suterénu svého času bylo stálé loutkové divadlo, pak až do asanace jakási modlitebna. Na počátku 70. letech 20.stol.byl na Karlovu ulici „dočasně“ sveden průtah od severu na Rychlodráhu, dočasnost trvá dodnes. V 70. letech došlo asanaci staré Karlovy a přilehlých ulice. Zmizela změť domků, dvorků a zákoutí. Nahradila ji moderní výstavba Karloviny, bohužel s několik nevhodnými výškovými panelovými domy. R. 1979 byla Karlova ulice bez ohledu na historii a tradici rozdělena na dvě části nově pojmenované: severní se stala ulicí Karla IV. a jižní kolem elektrárny a místa býv. Karlova dvora až na konec Sladkovského ulice ulicí Arnošta z Pardubic (viz parpedie.cz).

Další informace z encyklopedie

Podřízené štítky:

Seznam archiválií (0):

Tento štítek neobsahuje žádné veřejné archiválie.

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY