CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 29.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Královská (Wilsonova) třída

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Původně osa Dlouhého nebo Pražského, později Zeleného předměstí, vzniklá řídkou zástavbou zemědělskými dvorci, ještě na počátku 19. století dřevěnou. Zděné domy vyrůstaly po požáru 1835, kdy shořel celá jižní strana ulice. Kníže Lichtenstein, zakladatel parforsních honů, postavil r. 1841 pro svou manželku „vkusný“ dům, první jednopatrový. R. 1843 naproti postavil J. Doskočil první hotel „U zlatého lva“. Na západním konci se ulice rozšiřovala v tržiště, prostor nazývaný V koutě, který uzavíral zájezdní hostinec Veselka, r. 1858 Janem Kašparem přestavěná na druhý pardubický hotel. Díky parforsním honům se tehdejší předměstská ulice začala měnit na nový střed města, hlavní třídu. Domy se zvyšovány o poschodí, pro ubytování účastníků honů, ve dvorech zřizovány stáje pro jejich koně.

Předměstská ulice Na zeleném r. 1874, nazvána Královská třída, na počest císaře Františka Josefa I., když se s císařovnou Alžbětou zúčastnili parforsních honů a první Velké pardubické steeple chase. Po r. 1887 Josef Střebský postavil dvoupatrový hotel „U zlaté růže“. R. 1892 naproti Veselce zbourán Pernštejnský špitál, na jeho místa postaven dvoupatrový Vlachův dům. Na opačném konci naproti Zelené bráně od r. 1898 stojí Krudencův palác, později Hybského, předzvěsti vznikající hlavní třídy. V l.1908-09 na místě hotelu „U zlatého lva“ a sousedního domu dle projektu L.Kohoutka postavena trojice pozoruhodných secesních domů U Merkura (čp. 109), U lva (čp. 110) a Hostovského (čp. 763). Dříve „vpravdě knížecí“ dům knížete Fürstenberka na rohu s ul. Na hrádku, r. 1897 patrně již zchátralý koupil Bohuslav Brázda, na jeho místě postavil rozsáhlou dvoupatrovou budovu, kterou r. 1911 koupilo město a přeměnilo na poštu Pardubice 1.

R.1916 Královská třída pojmenována třída Císaře Karla, po vzniku ČSR přejmenována 29.10.1918 na Wilsonovu.

Dne 1. 5. 1919 před Veselkou u ústí Pernerovy ul. zasazena lípa svobody, 15. 3. 1939 zničená okupanty. Dlouhý dům čp. 96 s průjezdem do velkého dvora zvaný Transport haus r. 1922 zbourán, tudy otevřena nová ulice, prodloužená Sladkovského, nová cesta na sever k labskému motu. Na rohu postavena moderní 5ti patrový palác, podle reklamy a střeše nazývaný „Sekuritas“, s novou lékárnou v přízemí. V letech 1923-25 na jižní straně třídy dle projektu arch. L. Machoně postaven „velkolepý palác průchodní“, Pasáž, ač jeden z nejcennější objektů města, zanedbávaný, až v l. 2012-13 draze rekonstruovaný. 8. 6. 1931 zahájeno bourání staré budovy poštovního úřadu Pardubice l, na jejím místě r. 1935 otevřena moderní poštovní budova, kterou také navrhl arch. L. Machoň.

Za okupace r. 1940 třída, lidově nazývaná Na Zeleném, dostala ten název úředně.

Od 18. 5.1 945 pojmenovaná třída Maršála Stalina, 26. 10. 1945 přejmenována na Stalinova třída. Od té doby přežívá lidové označení Stalinka. Místo po zbouraném posledním přízemním domku na Stalinově tř., vedle pošty se 9. 5. 1961 změnilo v „malebné náměstíčko“ pro odpočinek s obrazovým zpravodajstvím, později zde postavena samoobsluha, před r. 2010 zbouraná, opět je tu náměstíčko, nemalebné, čeká na novou zástavbu.

Od r. 1962 nese tehdy hlavní pardubická třída jméno třída Míru. Srpen 1964 pokračuje asfaltování chodníků na Tř. Míru, vozovka dlážděná kostkami zalita asfaltem. Dne 29. 9. 1967 uveřejněna perspektiva tř. Míru s projektovanou budovou ředitelství RaJ, pozdější CORSO. Pro jeho stavbu uvolněno místo v neděli 30. 9. 1966 odstřelem dlouhého, jednopatrového domu čp. 72, kde bývala velká prodejna zeleniny. Stavba zahájena r. 1968, CORSO otevřeno v září 1971. Nato zavřen hotel Veselky uzavírající tř. Míru na západě, 26. 8. 1972 v 5,55 hod.odstřelem zbourán. Přes několik velkorysých návrhů zůstalo místo po ní dlouho prázdné. Na tř. Míru 1. 7. 1973 obnoven hladký asfaltový koberec, od té doby je tř. Míru pěší zónou, asi první v ČSR. V prosinci 1984 zahájena demolice domů vedle pošty pro družstevní svépomocnou výstavbu 52 bytů s prodejnou ve dvou podlažích, dokončena r. 1988. Na místě býv. Pírkova domu, kde od r. 1950 sídlil Park kultury a oddechu dána 7. 10. 1996 do užívání nová budova Kooperativy. Po r. 2003 na rohu Pernerovy ulice postaven palác Pyramida podle projektu ing. arch. Košaře. Na místě Veselky dokončen r. 2008 palác MAGNUM (viz parpedie.cz).

Další informace z encyklopedie

Podřízené štítky:

Seznam archiválií (0):

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY